Světová filmová klasika: Vlasy

V dnešní světové klasice se podíváme na legendární muzikál Vlasy, kterým se rád připojuji k přáním oslavenci Miloši Formanovi!

Mladý Claude Bukowski (John Savage) opouští vesnici a statek, loučí se s otcem a vydává se do velkého světa. Má jít za chvíli na vojnu, a tak si to chce užít. Náhodou potkává skupinku hippies a dámu na koni – Sheilu (Beverly D´Angelo), která se mu zalíbí. Hippies jej přivedou k drogám a druhý den jeden z nich objevuje, kdo je ona dáma na koni. Vetřou se na oslavu, kde je přítomna. Nechovají se zde zrovna dle bontonu, a proto jsou chyceni a končí u soudu. Dostávají třicet dnů káznice, nebo zaplatit padesát dolarů. Hippies pochopitelně nemají peníze, ale Claude ano. Přesně tuto částku mu dal jeho otec. Částka však stačí jen pro jednoho, a tak od soudu odchází šéf hipíků Berger (Treat Williams). Ten slibuje, že další peníze přinese. Claude s Bergerem se stanou velkými kamarády a i s Sheilou, jenže za dveřmi je samozřejmě strašák Vietnamu a povinné narukování.

Po vítězném tažení napříč USA s filmem Přelet nad kukaččím hnízdem, které korunoval ohromný úspěch na Oskarech a zejména tržby, které jsou dnes v přepočtu na inflaci 464 milionů dolarů, tedy částka rovnající se příjmům takových hitů jako Rychle a zběsile, Batman nebo cokoli veleúspěšného od Marvelu bylo jasné, že značka Miloš Forman je v Hollywoodu horké zboží.

Forman měl vzápětí okamžitě hotový a připravený projekt. Tím byla filmová adaptace muzikálu Hair, kterou připravovali s Jeanem Claudem Carrierem (Bazén, Kráska dne, Goyovy přízraky) již v roce 1968, tedy v době kdy se muzikál hrál s ohromným úspěchem na divadelní Broadwayi.

Forman dostal k dispozici adekvátní rozpočet 11 milionů dolarů, což byl stejný rozpočet jako první Lucasovy Hvězdné války a více než pětinásobek rozpočtu Přeletu, spoustu filmové suroviny a velkou tvůrčí svobodu, o které si mohl nechat do té doby jenom zdát. Navíc měl k dispozici na natáčení celých 9 měsíců!

Na casting Vlasů přišlo spousta zájemců, často začínajících snílků. Na konkurz přišla třeba v té době naprosto neznámá dívka a pozdější popová diva Madonna, která se Formanovi bohužel ztratila v davu nebo dnes respektovaná charakterní herečka Kathy Bates. Právě u ní Forman hořce litoval, že nerozpoznal její talent.

Forman nenávidí hudební filmy a ještě více muzikály. Přechod mezi dialogovou scénou a následného chvilkového zatemnění mysli, kdy někdo odhodí zábrany a začne zpívat ho úplně míjel. A po pravdě, koho ne. Jenže zatímco autoři muzikálů vědí, že s realističností daleko nedojdou, tak Forman jí vyžadoval.

A bohužel si na ní trochu vylámal zuby. Látka, tolik úspěšná na divadelní scéně, na plátně nefungovala tolik, jak očekával. Pro diváky byly Vlasy v době premiéry zastaralé a obecenstvo nelákaly. Každý měl filmů revolty proti válce ve Vietnamu už dost a film se nesetkal s kladným přijetím diváků a ani kritici oproti skvělému Přeletu nepěli ani zdaleka takové ódy, jak Forman v hloubi duše očekával.

Vraťme se ale k procesu natáčení. Forman si pozval obsazený ansámbl herců a jelikož mu bylo jasné, že málokdo umí číst scénář tak, jak on ho chce natočit, film všem předehrával. Nejprve ho předehrál producentům a pak ho předehrával hercům, které si usadil ke stolu. Chodil kolem nich a hrál jim, co se od nich čeká. V rozhovoru s Bohdanem Slámou přiznal, že chtěl být vždycky herec, ale tréma mu zabránila splnit si svůj vysněný cíl stát se hercem. Přiznám se, že mě toto jeho přiznání docela zaskočilo.

Ke kameře se podařilo angažovat Miroslava Ondříčka. Ten byl po příjezdu do Ameriky hodně nervózní, ale po první projekci denních prací bylo jasné, že kameraman je to jedinečný. Forman mu hned vysekl poklonu:,,Tak si myslím, chlapečku, žes to nezapomněl.“ Ondříček natáčel scény pochodu na dvanáct kamer!

Na natáčení se stalo i několik velkých průšvihů. Jeden z nich vznikl díky nápadu na efektní záběr od švenkra, aby dal pan Ondříček kameru pod letadlo, které se mělo zvednout těsně nad nimi. Ondříček s tím ale nesouhlasil. Kamerovou posádku nahnal do bezpečné vzdálenosti a kameru spustil na dálkové ovládání. Letadlo při rolování nabíralo rychlost a najednou rána jako z děla, kamera byla na cucky. Změnil se vítr a pilot to nezkontroloval. Ondříček zbledl jako křída při pomyšlení, co se právě mohlo stát a z placu ho odvezli rovnou do nemocnice.

Obrovskou davovou scénu demonstrace producenti inzerovali měsíc dopředu v novinách, že kdo má dlouhé vlasy a doma oblečení odpovídající květinovému hnutí, ať dorazí na natáčení. Nakonec dorazilo spousta rockových kapel a hipíků, kteří vytvořili neopakovatelnou atmosféru.

Zajímavé ale je, že když Forman potřeboval vojáky do filmu zavolal přímo americkému ministrovi obrany, že potřebuje do filmu armádu. Ministr se zdráhal a Forman na něj spustil se svým českým přízvukem, že je americký občan, platí daně a tím přispívá na armádu, takže si myslí, že si do záběru armádu zaslouží. Dostal celý pluk.

Vlasy se možná netrefily do nálady publika v roce 1978, to ale neznamená, že to je špatný film. Naopak. Z pohledu dnešního diváka je to podle mě mnohem zajímavější podívaná, než v době svého vzniku. Navíc se film společně se snímkem Easy Rider na filmových fakultách ukazuje jako mistrovská ukázka filmového střihu.

Hair, USA, režie: Miloš Forman, scénář: Michael Weller podle libreta Geroma Ragniho a Jamese Rada, hudba: Galt MacDermot, kamera: Miroslav Ondříček, střih: Alan Heim, Stanley Warnow, Lynzee Klingman, hrají: John Savage, Treat Williams, Beverly D´Angelo, Annie Golden, Dorsey Wright

121 minut, barevný, 35 mm, 2.35:1