Barokní frejíř Václav Vavřinec Reiner
Václav Vavřinec Reiner se narodil v roce 1689 do umělecké rodiny v sousedním Bavorsku. Jeho děda byl stavitel Martin Reiner, který byl v pražském zednickém cechu a přijímal církevní zakázky, otec sochař a řezbář a strýc schopný obchodník s uměním. Od chlapeckých let byl tedy obklopen pestrou paletou možností, čemu se v umění dále věnovat. Podle hodnověrných svědectví se znal s Brandlem, Halbaxem a Liškou, z nichž každý ho ovlivnil v něčem jiném. Lze ale poměrně logicky vystopovat, od kterého si osvojil umění fresky a od koho směřoval také ke krajinářství.
Reiner zřejmě ve vandrovním věku v raných dvacetinách podnikl studijní cesty po Itálii, ale to není tak úplně jisté. Možná se do Itálie stejně jako Brandl nepodíval. Inspiraci v italských mistrech však bezpochyby získal. Co ale víme je, že měl Reiner, stejně jako ostatní členové jeho rodiny pověst bitkaře z mokré čtvrti. Po Praze bylo jeho frejířství proslulé a dokonce se vžila i dobová poznámka místních:,,Bacha, Reinerové jdou.“ I Václav Vavřinec neměl nikdy k uštědření rány daleko a občas posilněn pivem tasil, což vedlo k řadě problémů a uklidňování situací. Často si pražští církevní hodnostáři oddychli, když mohl geniální malířský mistr odjet mimo Prahu, kde prý byl naopak pohodové povahy.
Reinerovi první zkušenosti jsou spjaty s valdštejnským Duchcovem a cisterciáckým klášterem v Oseku, kde připravoval Valdštejnskou portrétní galerii, maloval četné skicy, zdokonaloval svou specializaci monumentální oltářní obraz a pochopitelně si osvojoval i své nejvýše hodnocené umění – fresku. Jeho krajinářské schopnosti příliš docenit nemůžeme, protože ačkoli známe jejich náměty ve valdštejnských soupisech majetku, dochováno je toho zoufale málo.
Od roku 1721 pracoval pro broumovský klášter, a to na oltářních obrazech. Smlouvu na těchto šest obrazů, které měly stát 1300 zlatých r., s ním uzavřel jménem opatovým sám architekt a stavebník Kilián Ignác Dientzenhofer, dne 30. 11. Měl namalovat tato díla - Ukřižovaný Kristus a pod ním stojící Bolestná Matka (s glórií) - roj andílčích hlaviček a jednoho andílka, snášejícího se z oblaků do koruny palmy, Marie a Josef vedoucí Dítě (oba s krajinou), Rozeslání apoštolů (Mt 10, 5n.; Mk 6, 7n.; L9) - na třetím oltáři pouze mučedníci, jako ,,primarius" Václav, po něm ve významovém pořadí Vít, Vojtěch, Jan Nepomucký, Zikmund, Ludmila a pět bratří. Zatímco Brandl měl na Břevnově velké problémy s Ukřižováním a P.M. Bolestnou, Reiner žádný konflikt Broumově neměl.
Dále pracoval na zámku Rožmberku, v pražském Klementinu, v kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě a hlavně v nedalekém křížovnickém kostele Sv. Františka na Starém Městě. Zatímco se za Reinerovu mistrovskou výmalbu kopuli snesla na jeho hlavu kritika, tak měl mocného zastánce v Petru Brandlovi, který se za výsledek postavil, zvláště když Reinerovi tuto práci dohodil on sám, když ji předtím odmítl realizovat.
Reiner se totuo freskou proslavil i za hranicemi. Získal zakázku v dolnorakouské kartouze v Gamingu a později také ve Wroclavi.
Reiner v roce 1728 získal zakázku do kostela V Lehnickém poli, ve kterém porazil i slavného Kosmas Damiána Asama, ale přiznejme si to, že to bylo i tím, že nabídl nižší cenu. Na druhou stranu kdyby jeho díla nebyly kvalitní, jistě by neporazil v branži tolik uznávaného Asama, malíře pro prestižní řády v Praze nebo Mnichově. I tak cena nebyla zrovna nízká, za dva obrazy si řekl 800 zlatých.
Velmí zajímavou a originální freskou je jeho výmalba kopule kostela Sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech.
S přibývajícími lety jsou Reinerovy fresky polidštěnější a uhlazenější, ale nikdy nepřestávají fascinovat neustálou touhou po hledání nových cest. Proměnlivost jeho repertoáru podle mnohých nemá obdoby v celé barokní Evropě.
Reiner byl bezesporu workoholikem a jeho skon přišel těsně po dokončení práce fresek v kostele Sv. Kateřiny na Novém Městě. Příčina smrti byla choroba ledvin, která jistě nepřišla ze dne na den a způsobil ji pobyt v chladných kostelech, kde na lešení strávil podstatnou část života. Psal se rok 1743.
PS: Upřednostněte vlastní pohled na Reinerovo mistrovství nad fotografiemi, které i při současné technice nemohou nahradit lidské oko.
Ondřej Slanina
Kauza Obnova Mariánského sloupu v Praze
Minulý týden se na pražském Magistrátě projednávaly dvě petice vyjadřující stanovisko k obnovení raně barokního Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.
Ondřej Slanina
Ovlivňují recenze filmové tržby? Známe odpověď!
Je to věčné téma. Producenti mají pocit, že díky špatným recenzím trpí jejich hospodářské výsledky a recenzenti mají pocit, že pokud film uráží jejich umělecké cítění, bude urážet cítění všech. Tady jsou výsledky aktuální studie.
Ondřej Slanina
Spadnou nám památky na hlavu?
Minulý týden neprošla Sněmovnou vládní novela o Památkové péči a jelikož se k tomu nikdo nevyjádřil, dovolte mi můj názor na tuto záležitost.
Ondřej Slanina
Cesta do Benátek kolem roku 1600
Možná jste si také někdy položili otázku, jak se vlastně cestovalo v minulosti? Dnes sedneme do autobusu s cestovní kanceláří nebo do auta a jedeme, ale naši předci to měli samozřejmě složitější.
Ondřej Slanina
Dejte mi týden a vyhraji Českého lva nebo Oskara
Aktuální kauza kolem Masaryka dokazuje, že novináři a někteří Akademici mají hodně krátkou paměť, takže osvětleme trochu legendární pravidlo o týdenním promítání.
Ondřej Slanina
Světová filmová klasika: Vlasy
V dnešní světové klasice se podíváme na legendární muzikál Vlasy, kterým se rád připojuji k přáním oslavenci Miloši Formanovi!
Ondřej Slanina
Nejúspěšnější americké filmy za totality v československých kinech
Pro mladší čtenáře podotýkám, že před rokem 1989 vládl v naší zemi totalitní režim, který zakazoval hraní většiny filmů západní produkce. Občas se ale udělala výjimka a hrál se i nějaký film americký, zde jsou ty nejúspěšnější!
Ondřej Slanina
Co dělají zajímaví filmaři když nefilmují
Filmy sice trvají 90 minut, ale jejich příprava a realizace zabere často celé roky. A co dělají filmaři mezi tím, posviťme si na možná málo známé skutečnosti vašich oblíbenců.
Ondřej Slanina
Barokní bouřlivák Petr Brandl
Malíř ctností a neřestí, bezesporu kontroverzní osobnost, ale zároveň geniální umělec s frejířstvím v povaze a zálibou v luxusních kočárech. V dnešním blogu si ho představíme.
Ondřej Slanina
Světová filmová klasika: Dvanáct rozhněvaných mužů
Je žhavé léto a dvanáct porotců má rozhodnout o vině muže obviněného z otcovraždy. Jedenácti porotcům je jasné, že je vinen, až na nevěřícího Tomáše porotce č. 8, tak začíná jeden z nejslavnějších filmů všech dob.
Ondřej Slanina
Vrátit se do lesů nebo konzumovat BigMaca, Tohle je náš svět jde do kin
Tohle je náš svět představuje hrdinu utíkajícího před zkaženou civilizací a má velké plusy zejména ve výborném castingu a zvláště Viggo Mortensenovi v roli, za kterou pokud nebude nominovaný na Oskara skouknu Troškovy Babovřesky.
Ondřej Slanina
Klenoty českého filmu: Ikarie XB1
NFA zdigitalizoval Ikarii XB1 a prestižní MFF v Cannes snímek zařadil do Cannes Classics, zítra jde film v obnovené premiéře do kin, což chápu jako příležitost se k tomuto snímku vrátit.
Ondřej Slanina
Moje Noc kostelů 2016 v Praze
Pro putování Noci kostelů jsme si s kamarády zvolili trasu z Hradčan na Malou Stranu a Staré Město a povedlo se nám za necelých 6 hodin absolvovat návštěvu hned 13 pražských kostelů.
Ondřej Slanina
Pinakotéka: Ženíškův obraz Oldřich a Božena
Vynikající český malíř František Ženíšek namaloval obraz sebevědomý, stejně jako on sám a právem patří mezi nejcenější domácí plátna devatenáctého století.
Ondřej Slanina
Pinakotéka: Hudečkovo Do prostoru
Z jedné noční procházky na Letné vzešlo obdivuhodné vzepjetí surrealismu v českém umění v díle tehdy dvacátníka Františka Hudečka.
Ondřej Slanina
Slavná světová klasika: Profesionál
Slavný francouzský snímek s hvězdným "Bebelem" a mistrovskou kompozicí Ennia Morriconeho, který nejenže vystoupí za pár dnů v Praze, ale ještě si zřejmě letos dojde pro Oskara za hudbu, co nahrál s pražskými muzikanty.
Ondřej Slanina
Pinakotéka: Géricaultův Prám Medúsy
Jeden z nejvýznamnějších představitelů francouzského romantismu Theodor Géricault namaloval obraz Prám Medúsy, který dodnes spolehlivě vyděsí.
Ondřej Slanina
Chrám svatého Mikuláše na Malé Straně
Dominanta Prahy a jeden z nejkrásnějších kostelů, který snese srovnání s tím nejlepším ze světové architektury klame tělem, vešla by se do něj totiž s přehledem i Petřínská rozhledna.
Ondřej Slanina
Pinakotéka: Dürerova Růžencová slavnost
Málokterý obraz upoutá na první pohled diváka v umění nesečtělého jako právě Růžencová slavnost Albrechta Dürera, perla českých galerijních sbírek.
Ondřej Slanina
Pinakotéka: Raffaelova Sixtinská Madona
Nádherně namalovaný obraz s líbeznou Madonou a malým Ježíškem s dvojicí roztomilých andílků se díky kýčovým produktům stal pro mnohé také kýčem, ale skutečný obraz tyto myšlenky okamžitě přebije.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 148
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2274x
Seznam rubrik
- Dějiny filmu
- Dějiny výtvarného umění
- Ohlasy českého umění v cizině
- Historický bulvár
- Recenze
- Osobní
- Nezařazené