Pinakotéka: Dürerova Růžencová slavnost
Do sbírek Národní galerie se Růžencová slavnost dostala akvizicí v roce 1934, ale pohyb obrazu je docela zajímavý. O tom ale později. Původní provenience je kostel San Bartolomeo v Benátkách. Němečtí kupci v Benátkách si obraz objednali za 110 rýnských zlatých, což byla pro Dürera nabídka, která by jemu i rodině významně vylepšila životní standard. Na cestu do Benátek si musel půjčit od kurfiřta Friedricha Moudrého a radního Vilibalda Pirkheimera a aby se o půjčku nebáli, vzkázal jim:“Mám totiž Němcům namalovat desku, za kterou mi dají 110 rýnských zlatých, z čehož neutratím než pět zlatých. Desku si ještě do osmi dnů připravím bělobou a škrabkou. Po tom na nich chci hned začít malovat. Musí totiž, dá-li Bůh, stát měsíc po velikonocích na oltáři. Doufám, že Bůh dá a všechny ty peníze ušetřím. Z nich vám chci zaplatit.“
Albrecht Dürer, renesanční umělec v tom nejlepším slova smyslu žil a tvořil v svobodném říšském městě Norimberku. Růžencovou slavnost namaloval během svého druhého pobytu v Benátkách v roce 1506 a právě znalost tamější kompozice a koloritu tuto malbu výrazně inspirovala, zejména pak znalost rukopisu benátského mistra Giovanniho Belliniho, který ho pozval do své dílny a Dürera naprosto okouzlil. Věhlasný malíř s Dürerem hovořil jako rovný s rovným a seznámil ho se svou tvorbou, Dürer navíc zjistil, že jím milovaný malíř Andrea Mantegna je Belliniho zeť.
Růžencová slavnost je olej na topolovém dřevě a má rozměry 161,5 x 192 cm. Obraz je značen na listu, který drží Dürer v rukou, malíř se na obrazu totiž sám zpodobnil: Exegit quinque / mestri spatio Albertus / Dürer Germanus / M. D. VI. / AD
Dürer nechtěl malovat obraz, tak jak by se slušelo na malíře na sever od Alp, naopak chtěl svou Madonu namalovat ve stylu těch nejkrásnějších italských, zároveň však chtěl dodržet tradici objednavatelů obrazu, tedy norimberským a augsburským pánům. Ve fialovém taláru, tak klečí na zemi zakladatel bankovního domu Jakob Fugger a v bledě modrém plášti jeho bratr Ulrich s manželkou Veronikou. Za Ulrichem klečí v černém šatu zakladatel fundace kostela Jeroným Augsburský. Před Madonou jsou zpodobněni také nejvyšší představitelé světské a církevní moci, papež Julius II. a císař Maxmilián. Všichni jsou věnčeni růžovými věnci. Za Madonou stojí svatý Dominik, tedy zakladatel růžencového kultu, jak věnčí kardinála Girardiho.
Vpravo jsou dvě skupiny pozorovatelů, samotný malíř Albrecht Dürer držící list se signaturou a učený Konrád Peutinger. Krajina s výjevem však ani zdaleka nepřipomíná krajinu italskou a i architektura je ryze německá, stejně jako Madona je plavovlaská kráska v modrém šatě a andílci se růžolí s buclatými tvářičkami a věnečky v ručičkách.
Dürer však ani zdaleka nebyl trpěn benátskými malíři, během malování na něj přišla hned čtveřice udání a nakonec musel zaplatit do cechovní pokladnice 4 zlaté, zato, že ve městě provozuje cechovní řemeslo. A po prvotních výsměších, že umí jen rytiny, poslal 8. září dopis panu Pirkheimerovi:“I o tom vězte, že moje deska praví, že by dala dukát za to, kdybyste ji viděl. Je opravdu krásná a pěkně vybarvená…Umlčel jsem teď i malíře, kteří říkali, že se vyznám v rytí, ale při malování neumím pracovat s barvami.“
Po namalování zakázky je Dürerovi nabídnut plat 200 dukátů ročně, pokud zůstane v Benátkách a bude tam malovat, jenže Dürer je zodpovědný, vrátí se domů, aby zaplatil dluhy, postaral se o dílnu i manželku.
Obraz z Benátek koupil do císařských sbírek Rudolf II., ostatně na obraze je zpodobněn jeho milovaný otec. Později v roce 1663 obraz restauroval malíř Karel Škréta a za vlády Josefa II. obraz zažil nejděsivější potupu, když byl prodáván v trapné dražbě za vyvolávací cenu 1 zlatý. Obraz byl vydražen profesorem Ehemanem za 1 zlatý a 18 krejcarů, protože byl velmi poškozen. Od něj pak obraz koupili strahovští premonstráti, kteří obraz nechali restaurovat v Litoměřicích. Tamější restaurátor Grus však obraz hrubě znehodnotil, když chybějící části domaloval podle tehdejšího vkusu a po akvizici do Národní galerie proběhla výrazně pietnější oprava hodná velikosti tohoto skvostného díla. Poslední restaurování díla proběhlo v roce 2010.
Ondřej Slanina
Kauza Obnova Mariánského sloupu v Praze
Minulý týden se na pražském Magistrátě projednávaly dvě petice vyjadřující stanovisko k obnovení raně barokního Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.
Ondřej Slanina
Ovlivňují recenze filmové tržby? Známe odpověď!
Je to věčné téma. Producenti mají pocit, že díky špatným recenzím trpí jejich hospodářské výsledky a recenzenti mají pocit, že pokud film uráží jejich umělecké cítění, bude urážet cítění všech. Tady jsou výsledky aktuální studie.
Ondřej Slanina
Spadnou nám památky na hlavu?
Minulý týden neprošla Sněmovnou vládní novela o Památkové péči a jelikož se k tomu nikdo nevyjádřil, dovolte mi můj názor na tuto záležitost.
Ondřej Slanina
Cesta do Benátek kolem roku 1600
Možná jste si také někdy položili otázku, jak se vlastně cestovalo v minulosti? Dnes sedneme do autobusu s cestovní kanceláří nebo do auta a jedeme, ale naši předci to měli samozřejmě složitější.
Ondřej Slanina
Dejte mi týden a vyhraji Českého lva nebo Oskara
Aktuální kauza kolem Masaryka dokazuje, že novináři a někteří Akademici mají hodně krátkou paměť, takže osvětleme trochu legendární pravidlo o týdenním promítání.
Ondřej Slanina
Světová filmová klasika: Vlasy
V dnešní světové klasice se podíváme na legendární muzikál Vlasy, kterým se rád připojuji k přáním oslavenci Miloši Formanovi!
Ondřej Slanina
Nejúspěšnější americké filmy za totality v československých kinech
Pro mladší čtenáře podotýkám, že před rokem 1989 vládl v naší zemi totalitní režim, který zakazoval hraní většiny filmů západní produkce. Občas se ale udělala výjimka a hrál se i nějaký film americký, zde jsou ty nejúspěšnější!
Ondřej Slanina
Co dělají zajímaví filmaři když nefilmují
Filmy sice trvají 90 minut, ale jejich příprava a realizace zabere často celé roky. A co dělají filmaři mezi tím, posviťme si na možná málo známé skutečnosti vašich oblíbenců.
Ondřej Slanina
Barokní frejíř Václav Vavřinec Reiner
Jeden z nejlepších freskařů, postrach pražských hostinců a pouličních bitek, ovšem pochopitelně mistr českého vrcholného baroka a talentovaný obchodník. V dnešním blogu si ho představíme.
Ondřej Slanina
Barokní bouřlivák Petr Brandl
Malíř ctností a neřestí, bezesporu kontroverzní osobnost, ale zároveň geniální umělec s frejířstvím v povaze a zálibou v luxusních kočárech. V dnešním blogu si ho představíme.
Ondřej Slanina
Světová filmová klasika: Dvanáct rozhněvaných mužů
Je žhavé léto a dvanáct porotců má rozhodnout o vině muže obviněného z otcovraždy. Jedenácti porotcům je jasné, že je vinen, až na nevěřícího Tomáše porotce č. 8, tak začíná jeden z nejslavnějších filmů všech dob.
Ondřej Slanina
Vrátit se do lesů nebo konzumovat BigMaca, Tohle je náš svět jde do kin
Tohle je náš svět představuje hrdinu utíkajícího před zkaženou civilizací a má velké plusy zejména ve výborném castingu a zvláště Viggo Mortensenovi v roli, za kterou pokud nebude nominovaný na Oskara skouknu Troškovy Babovřesky.
Ondřej Slanina
Klenoty českého filmu: Ikarie XB1
NFA zdigitalizoval Ikarii XB1 a prestižní MFF v Cannes snímek zařadil do Cannes Classics, zítra jde film v obnovené premiéře do kin, což chápu jako příležitost se k tomuto snímku vrátit.
Ondřej Slanina
Moje Noc kostelů 2016 v Praze
Pro putování Noci kostelů jsme si s kamarády zvolili trasu z Hradčan na Malou Stranu a Staré Město a povedlo se nám za necelých 6 hodin absolvovat návštěvu hned 13 pražských kostelů.
Ondřej Slanina
Pinakotéka: Ženíškův obraz Oldřich a Božena
Vynikající český malíř František Ženíšek namaloval obraz sebevědomý, stejně jako on sám a právem patří mezi nejcenější domácí plátna devatenáctého století.
Ondřej Slanina
Pinakotéka: Hudečkovo Do prostoru
Z jedné noční procházky na Letné vzešlo obdivuhodné vzepjetí surrealismu v českém umění v díle tehdy dvacátníka Františka Hudečka.
Ondřej Slanina
Slavná světová klasika: Profesionál
Slavný francouzský snímek s hvězdným "Bebelem" a mistrovskou kompozicí Ennia Morriconeho, který nejenže vystoupí za pár dnů v Praze, ale ještě si zřejmě letos dojde pro Oskara za hudbu, co nahrál s pražskými muzikanty.
Ondřej Slanina
Pinakotéka: Géricaultův Prám Medúsy
Jeden z nejvýznamnějších představitelů francouzského romantismu Theodor Géricault namaloval obraz Prám Medúsy, který dodnes spolehlivě vyděsí.
Ondřej Slanina
Chrám svatého Mikuláše na Malé Straně
Dominanta Prahy a jeden z nejkrásnějších kostelů, který snese srovnání s tím nejlepším ze světové architektury klame tělem, vešla by se do něj totiž s přehledem i Petřínská rozhledna.
Ondřej Slanina
Pinakotéka: Raffaelova Sixtinská Madona
Nádherně namalovaný obraz s líbeznou Madonou a malým Ježíškem s dvojicí roztomilých andílků se díky kýčovým produktům stal pro mnohé také kýčem, ale skutečný obraz tyto myšlenky okamžitě přebije.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 148
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2274x
Seznam rubrik
- Dějiny filmu
- Dějiny výtvarného umění
- Ohlasy českého umění v cizině
- Historický bulvár
- Recenze
- Osobní
- Nezařazené