Letošní MFF v Benátkách

Jednou z největších událostí konce filmového léta je pro filmového fanouška bezesporu áčkový mezinárodní filmový festival v italských Benátkách a jelikož ho česká média z nepochopitelných důvodů téměř ignorují, nabízím informace zde.

Black Swan

Festivalový ředitel Marco Müller festival zahájil novinkou Darrena Arronofskyho Black Swan, který v Benátkách triumfoval před 2 lety s Wrestlerem a odnesl si Zlatého lva, tedy nejvyšší ocenění.

Přijetí filmu Black Swan bylo mimořádné, festivalové publikum film po uvedení poctilo ovacemi vestoje a prestižní novináři z celého světa již připravili první recenze a kritické noticky. Děj filmu se odehrává v prostředí newyorského městského baletu a žánrově se jedná o psychologický thriller. Nina (Natalie Portman) se ocitne v síti intrik své nové a o dost mladší kolegyně (Mila Kunis). Téma tedy nic nového pod sluncem, ale jméno režiséra zaručuje, že pohled na věc bude jistě velmi originální. V dalších rolích uvidíme hvězdy jako Vincenta Cassela, Barbaru Hershey a po delší době se na plátna vrací i Winona Ryder.

V London Daily Telegraph napsal kritik David Gitten:,,Každý filmový festival těží ze silného zahajovacího filmu a tento těžko mohl přijít s něčím silnějším než je Black Swan.“

V New York Times, které jsou pro úspěch v amerických kinech a na festivalech nejdůležitější a jejich názor má prokazatelný účinek na komerční výsledek filmů, byli ovšem k filmu poněkud zdrženlivější. Filmu vyčítají, že navenek se tváří jako psychologický thriller, ale nabízí monochromní atmosféru a postavy a vyznění filmu je sice osudové, ale velmi nepravděpodobné.“ Todd McCarthy, který píše pro nejprestižnější světový filmový magazín Variety označil snímek za ,,over the top“, ale uznává, že snímek nabízí velmi pocitovou podívanou.

Na čem se však všichni vzácně shodují jsou mimořádné herecké výkony Natalie Portman a Winony Ryder a již teď se hovoří o Oskarových kreacích.

Druhým nejočekávanějším filmem se stalo melancholické drama s prvky komedie Somewhere od Sofie Coppoly, dcery režisérského génia Francise Forda Coppoly, která je držitelkou Oskara za scénář k filmu Ztraceno v překladu a byla za něj nominována na režii. Pro zajímavost předseda poroty Quentin Tarantino je její bývalý přítel:-)

Podle německého filmového magazínu Moviepilot je její novinkový snímek Somewhere zatím nejoblíbenějším titulem festivalu. Ono se ostatně není až tak čemu divit, velké zahraniční festivaly si hýčkají tvůrce, které objevily a přestože poslední hraný film Marie Antoinetta (2006) uvedla Sofia Coppola v Cannes, tak její dosavadní největší úspěch Ztraceno v překladu (2003) pochází právě z festivalové líhně benátského festivalu.

Snímek Somewhere je příběh úspěšného herce Johnnyho Marca (Stephen Dorff), který žije v legendárním hotelu Chateau Marmont v Hollywoodu, brázdí ulice Hollywoodu ve Ferrari a užívá si pod vlivem různých pilulí se svolnými krasavicemi. Jednoho dne se v jeho životě objeví jako vzpomínka na minulost jeho 11letá dcera (Ella Fanning) a zazvoní na jeho dveře.

Intelektuálně nejvýznamnější německé noviny Frankfurter Allgemeine Zeitung snímek vyzdvihují do hvězdných výšin a dojde dokonce i na přirovnání s dílem Michelangella Antonioniho. Kritika vyzdvihuje opět brilantní práci s pocity, velmi dobrou hudbu a pečlivý ,,cool“ vizuál.

Süddeutsche Zeitung film popisuje jako definitivní a brilantní studii o nesmyslném pozlátku života prominentů a vyzdvihuje zejména režii Sofie Coppoly a herecký výkon hlavní hvězdy Stephena Dorffa (padouch z prvního Bladea a charakterní divadelní herec, kterého podle mě tento film vykopne zaslouženě na orbit zajímavých herců).

Jen tak pro zajímavost film Somewhere, který poběží v amerických kinech až na Vánoce kvůli Oskarům, bude v Německu k vidění již 11. listopadu, takže pokud vládnete jazyky a bydlíte poblíž hranic udělejte si směle výlet.

Ještě nás ale čeká nový opus německého světového režiséra dnes již číslo 1 Toma Tykwera (Lola běží o život, Parfém, The International) s názvem ,,Drei“. Příběh se odehrává v Berlíně a vypráví o manželském páru kolem čtyřicítky, který svou nudnou každodennost zahání novou zamilovaností, co je na tom peprné, že do stejného muže. Zvoleným žánrem je tragikomedie. Film, který bude kromě bezesporu vynikající režie Toma Tykwera stát na hercích Sophii Rois, Devidu Striesowi a Sebastienu Schipperovi má německou premiéru naplánovanou na 23. prosince letošního roku.

Zajímavé je, že Drei je prvním ryze německým filmem Toma Tykwera po 10 letech! Posledním domácím snímkem tohoto skvělého tvůrce byl film Princezna a bojovník s Benno Fürrmanem a Frankou Potente a očekávání tuzemského publika je obrovské. Jak snímek dopadne na festivalu si budeme muset ještě pár dní počkat, protože 67. filmový festival je dosud v plném proudu.

Hlavní soutěž je pochopitelně největším lákadlem, ale co tvůrci nachystali mimo oficiální soutěž?

Pro milovníky italské filmové historie organizátoři u příležitosti desetiletého výročí úmrtí Vittoria Gassmana je uváděna retrospektiva tohoto mimořádného umělce. Tu zahájí premiéra jedinečného dokumentu Vittorio racconta Gassman, una vita da Mattatore o samotném velikánovi italské kinematografie. Ve filmu jsou dosud neviděné záběry z jeho života s dosud nezveřejněnými audionahrávkami, kde promlouvá k svému synovi Alessandrovi. Ten je také s Giancarlo Scarchillim autorem celého filmu. V rámci pocty uvidí diváci také zrestaurovanou Vůni ženy (Proffumo di Donna, 1974).

A protože je vážná doba, organizátoři festivalu se rozhodli uvést v kině také retrospektivní sekci Italská komedie, od třicátých let do konce 80. let. Více než 30 filmů bylo vybráno ve spolupráci s Italskou kinematékou a Ministerstvem kulturního dědictví a aktivit. V rámci této sekci jsou na festival pozváni nejslavnější italští komici, kteří ve filmech účinkují a budou vypovídat o italském humoru a zesnulých mistrech tohoto žánru v národní kinematografii.

Soutěž pro nejlepší debut má již sestavenou porotu, která je letos opět velmi zajímavá. Předsedou poroty je slavný německý režisér tureckého původu Fatih Akin, po jeho boku usedne v porotě režisér Stanley Kwan, tedy představitel hongkongské nové vlny, izraelský režisér Samuel Maoz, tvůrce ceněného filmu Libanon, herečka Jasmina Trinca a Ind Nina La Gupta.

V porotě v sekci Horizonty usedne jako předsedkyně íránská režisérka Shirin Neshat. V porotě budou ještě tuniský režisér a scenárista Raja Amari, filipínský režisér Lav Diaz, rakouský filmový kritik a ředitel rakouského muzea filmu Alexander Horwath a italský režisér Pietro Marcello.

Festival své vítěze oznámí 11. září.