Dejte mi týden a vyhraji Českého lva nebo Oskara

8. 03. 2017 11:10:03
Aktuální kauza kolem Masaryka dokazuje, že novináři a někteří Akademici mají hodně krátkou paměť, takže osvětleme trochu legendární pravidlo o týdenním promítání.

Česká filmová akademie, stejně jako Americká mají ve svých stanovách pravidlo, že film promítaný alespoň týden na programu komerčního kina může zabojovat o výroční ceny za ten daný rok. V současnosti se hovoří o snímku Masaryk, který toto pravidlo využil a byl uváděn v kině Lucerna. Do kin vstupuje oficiálně dnes, ale i to není tak úplně pravda, protože se hraje už v docela solidním nasazení do kin celý uplynulý týden a v současnosti ho už vidělo několik tisíc diváků.

Někteří novináři i Akademici jsou dotčeni jeho suverénním vítězstvím, zvláště v souvislosti s udílením nepříliš významných cen české filmové kritiky, kde hlasují někteří (zdaleka ne všichni a zdaleka ne ti nejfundovanější) filmoví recenzenti, kam snímek Masaryk nebyl zařazen. Správně však zařazen být měl, protože premiéra filmu Masaryk byla skutečně v roce 2016 a v minulosti ocenění české filmové kritiky získaly snímky, které se objektivně hrály do prázdných sálů a rozhodně ne déle, než týden až dva.

Není to poprvé v udílení Českých lvů, kdy toto nějaký producent udělal. Shodou okolností přesně před deseti lety tohoto pravidla využili producenti Obsluhoval jsem anglického krále Jiřího Menzela, kteří částečně participují i na Masarykovi. Anglický král se hrál kolem Vánoc také v našlapaném kině Lucerna, pak si dal pauzu do únorového Berlinale, kde vyhrál cenu Fipresci, aby pak vyrukoval do kin v plné polní kolem udílení Českých lvů, které opanoval. Jestliže ale Jiří Menzel na Berlinale suverénně uspěl a u českých kritiků to naopak docela schytal, Masaryk se u zahraničních recenzentů tak jednoznačně kladného přijetí nedočkal, to ale neznamená, že by propadl. Masaryka prodává pod názvem A Prominent Patient významná filmová společnost Beta Cinema.

Toto pravidlo o uvádění alespoň týden na programech kin se dostalo do pravidel Americké akademie při lobování nezávislých amerických sales agentů. Ti mají totiž velmi limitovanou možnost, jak přesvědčit kinaře, aby odehráli jejich nezávislý nebo evropský, respektive mimoamerický obsah, který je americkými kinaři chápán jako prémiový, spíše však jako alternativní.

Evropští filmaři z francouzské nové vlny, švédská legenda Ingmar Bergman, japonský mistr filmu Akira Kurosawa nebo italský velikán Federico Fellini by nikdy nedosáhli takového světového věhlasu, kdyby nevyhrávali Oskary, a ty by nevyhráli, kdyby je alespoň zpočátku nehrál nějaký osvícený nezávislý kinař a nějaký filmový nadšenec by za ním neběhal s filmovou kopií opatřenou alespoň anglickými titulky. Dnes tento obsah propagují Robert Redford, Robert DeNiro nebo Richard Linklater, ale u samotného počátku stál šílenec jménem Roger Corman.

Corman je dnes chápán v rámci přínosu kinematografie pozitivně, ale jeho jedinou ambicí bylo vždy vydělat peníze. Celovečerní filmy natáčeli jím najatí režiséři jako Jonathan Demme, James Cameron atp. ve zběsilém tempu za dva natáčecí dny, když režíroval on, zmáknul to do týdne. A nebyly to žádné artové tituly, ale horrory útočící na nejnižší pudy.

21. 12.1972 se v jednom jediném newyorském kině promítal snímek Šepoty a výkřiky Ingmara Bergmana, a to jenom díky tomu, že Lucchino Visconti nezvládl dodat svůj avizovaný snímek. Bergmanova amerického sales agenta odmítala v průběhu roku jedna distribuce za druhou, jeden z distributorů na něj dokonce řval:,,Já vás za ten zatracenej film zažaluju!“ Každopádně právě ta šance promítání v jednom kině v New Yorku nakonec vedla k Oskaru za kameru a nominacím na nejlepší film, režii, původnímu scénáři, kostýmům. V době Oskarů tedy film nikdo neviděl, ale nakonec jej v kinech uváděl právě Corman, který chtěl své béčkové produkci dodat potřebný lesk.

Jak vidno, cílem tohoto pravidla je možnost, aby se o ceny mohly ucházet ambiciózní filmy. Kinaři jsou v tomto soukolí velmi klíčová skupina, která z nějakého pro mě neznámého důvodu v Akademii není vůbec vidět, tedy té české. Přitom jsou to právě oni, jež mohou pohřbít film. A stačí k tomu velmi málo, film jednoduše neobjednat nebo mu ošidit propagaci. Nemám zde dostatek prostoru pro vysvětlení struktury současných provozovatelů českých kin, ale postačí zmínit, že existují určité provázané skupiny distributorů a majitelů kin. V tomto ohledu mi přijde změna pravidel úplně zbytečná a celá kauza kromě toho, že není nic nového pod sluncem, žádnou skutečnou kauzou není a do budoucna může českému filmu jenom uškodit.

Autor: Ondřej Slanina | středa 8.3.2017 11:10 | karma článku: 15.49 | přečteno: 3098x

Další články blogera

Ondřej Slanina

Kauza Obnova Mariánského sloupu v Praze

Minulý týden se na pražském Magistrátě projednávaly dvě petice vyjadřující stanovisko k obnovení raně barokního Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.

20.9.2017 v 10:55 | Karma článku: 19.02 | Přečteno: 563 | Diskuse

Ondřej Slanina

Ovlivňují recenze filmové tržby? Známe odpověď!

Je to věčné téma. Producenti mají pocit, že díky špatným recenzím trpí jejich hospodářské výsledky a recenzenti mají pocit, že pokud film uráží jejich umělecké cítění, bude urážet cítění všech. Tady jsou výsledky aktuální studie.

14.9.2017 v 14:56 | Karma článku: 10.62 | Přečteno: 470 | Diskuse

Ondřej Slanina

Spadnou nám památky na hlavu?

Minulý týden neprošla Sněmovnou vládní novela o Památkové péči a jelikož se k tomu nikdo nevyjádřil, dovolte mi můj názor na tuto záležitost.

17.7.2017 v 12:03 | Karma článku: 13.89 | Přečteno: 645 | Diskuse

Ondřej Slanina

Cesta do Benátek kolem roku 1600

Možná jste si také někdy položili otázku, jak se vlastně cestovalo v minulosti? Dnes sedneme do autobusu s cestovní kanceláří nebo do auta a jedeme, ale naši předci to měli samozřejmě složitější.

14.5.2017 v 9:52 | Karma článku: 12.27 | Přečteno: 253 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Robert D. Bergen – Které části textu jsou důležitější než jiné?

Robert D. Bergen je biblista-starozákoník, který se také podílel na překladu Bible. A to konkrétně jsou to tyto Bible: The New Living Translation, the New Living Translation 2.0, a the Holman Christian Standard Bible.

18.7.2019 v 6:27 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 31 |

Karel Sýkora

Sheena Easton – Morning Train

Sheena Eastonová je skotská zpěvačka, představitelka nové generační vlny v pop music osmdesátých let, úspěšná díky sexuálně vyzývavé image i širokému žánrovému rozpětí od country po disco. Měří pouze 154 cm.

17.7.2019 v 6:31 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 50 |

Karel Orlík

Byl francouzský soudce „zhulený“?

Soudci jsou snad v každé zemi v pokušení považovat se za „stát ve státě“. Nad jejich rozsudky zůstává někdy „rozum stát“. Bojuje s nimi americký prezident Trump i izraelský premiér Netanjahu.

17.7.2019 v 6:01 | Karma článku: 38.93 | Přečteno: 1416 | Diskuse

Libor Večeřa

Fenomén Hejátko

Donedávna jsem ho vůbec neznal. A už nyní to považuji za fatální chybu. Ten člověk má rozhodně co říct a já bych vám jej chtěl v této stati alespoň trochu představit. Nechci vám jej nijak vnucovat, ale chci, abyste o něm věděli.

16.7.2019 v 18:49 | Karma článku: 18.17 | Přečteno: 529 | Diskuse

Přemysl Čech

Díky za toho Kecala, Adame Plachetko

Mnozí z nás si určitě vzpomínají na éru školních výchovných koncertů a operních představení české klasiky, tedy oper Prodaná nevěsta resp. Rusalka, a party Kecala a Vodníka nezpíval nikdo jiný, než Eduard Haken.

16.7.2019 v 6:00 | Karma článku: 15.59 | Přečteno: 277 | Diskuse
Počet článků 148 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2148

Historik umění, publicista, filmař, organizátor a spisovatel. Jsem autor knih Česká animovaná klasika (2016), Slavná česká filmová klasika (2013), Výkladový slovník exotických materiálů používaných v uměleckém řemesle (2012) a Slavná světová filmová klasika (2011). Filmové knihy si můžete objednat v distribuci Kosmasu. Na jaře 2018 vychází má kniha Ota Hofman: Poutník světem fantazie o scenáristovi a spisovateli Otu Hofmanovi. Provozuji Opravdový filmový prostor na webové adrese Realfilm.cz a Opravdu umělecký prostor na webu Realarts.cz. Dokončuji svou beletristickou prvotinu Pražský antikvář, jejíž první kapitolu si přečtěte na tomto odkazu - http://www.realarts.cz/?p=1729. V roce 2018 půjde do kin celovečerní film BARDI, jehož jsem autorem. Baví mě objevovat nové věci a podělit se o ně s ostatními.

Najdete na iDNES.cz