Dejte mi týden a vyhraji Českého lva nebo Oskara

8. 03. 2017 11:10:03
Aktuální kauza kolem Masaryka dokazuje, že novináři a někteří Akademici mají hodně krátkou paměť, takže osvětleme trochu legendární pravidlo o týdenním promítání.

Česká filmová akademie, stejně jako Americká mají ve svých stanovách pravidlo, že film promítaný alespoň týden na programu komerčního kina může zabojovat o výroční ceny za ten daný rok. V současnosti se hovoří o snímku Masaryk, který toto pravidlo využil a byl uváděn v kině Lucerna. Do kin vstupuje oficiálně dnes, ale i to není tak úplně pravda, protože se hraje už v docela solidním nasazení do kin celý uplynulý týden a v současnosti ho už vidělo několik tisíc diváků.

Někteří novináři i Akademici jsou dotčeni jeho suverénním vítězstvím, zvláště v souvislosti s udílením nepříliš významných cen české filmové kritiky, kde hlasují někteří (zdaleka ne všichni a zdaleka ne ti nejfundovanější) filmoví recenzenti, kam snímek Masaryk nebyl zařazen. Správně však zařazen být měl, protože premiéra filmu Masaryk byla skutečně v roce 2016 a v minulosti ocenění české filmové kritiky získaly snímky, které se objektivně hrály do prázdných sálů a rozhodně ne déle, než týden až dva.

Není to poprvé v udílení Českých lvů, kdy toto nějaký producent udělal. Shodou okolností přesně před deseti lety tohoto pravidla využili producenti Obsluhoval jsem anglického krále Jiřího Menzela, kteří částečně participují i na Masarykovi. Anglický král se hrál kolem Vánoc také v našlapaném kině Lucerna, pak si dal pauzu do únorového Berlinale, kde vyhrál cenu Fipresci, aby pak vyrukoval do kin v plné polní kolem udílení Českých lvů, které opanoval. Jestliže ale Jiří Menzel na Berlinale suverénně uspěl a u českých kritiků to naopak docela schytal, Masaryk se u zahraničních recenzentů tak jednoznačně kladného přijetí nedočkal, to ale neznamená, že by propadl. Masaryka prodává pod názvem A Prominent Patient významná filmová společnost Beta Cinema.

Toto pravidlo o uvádění alespoň týden na programech kin se dostalo do pravidel Americké akademie při lobování nezávislých amerických sales agentů. Ti mají totiž velmi limitovanou možnost, jak přesvědčit kinaře, aby odehráli jejich nezávislý nebo evropský, respektive mimoamerický obsah, který je americkými kinaři chápán jako prémiový, spíše však jako alternativní.

Evropští filmaři z francouzské nové vlny, švédská legenda Ingmar Bergman, japonský mistr filmu Akira Kurosawa nebo italský velikán Federico Fellini by nikdy nedosáhli takového světového věhlasu, kdyby nevyhrávali Oskary, a ty by nevyhráli, kdyby je alespoň zpočátku nehrál nějaký osvícený nezávislý kinař a nějaký filmový nadšenec by za ním neběhal s filmovou kopií opatřenou alespoň anglickými titulky. Dnes tento obsah propagují Robert Redford, Robert DeNiro nebo Richard Linklater, ale u samotného počátku stál šílenec jménem Roger Corman.

Corman je dnes chápán v rámci přínosu kinematografie pozitivně, ale jeho jedinou ambicí bylo vždy vydělat peníze. Celovečerní filmy natáčeli jím najatí režiséři jako Jonathan Demme, James Cameron atp. ve zběsilém tempu za dva natáčecí dny, když režíroval on, zmáknul to do týdne. A nebyly to žádné artové tituly, ale horrory útočící na nejnižší pudy.

21. 12.1972 se v jednom jediném newyorském kině promítal snímek Šepoty a výkřiky Ingmara Bergmana, a to jenom díky tomu, že Lucchino Visconti nezvládl dodat svůj avizovaný snímek. Bergmanova amerického sales agenta odmítala v průběhu roku jedna distribuce za druhou, jeden z distributorů na něj dokonce řval:,,Já vás za ten zatracenej film zažaluju!“ Každopádně právě ta šance promítání v jednom kině v New Yorku nakonec vedla k Oskaru za kameru a nominacím na nejlepší film, režii, původnímu scénáři, kostýmům. V době Oskarů tedy film nikdo neviděl, ale nakonec jej v kinech uváděl právě Corman, který chtěl své béčkové produkci dodat potřebný lesk.

Jak vidno, cílem tohoto pravidla je možnost, aby se o ceny mohly ucházet ambiciózní filmy. Kinaři jsou v tomto soukolí velmi klíčová skupina, která z nějakého pro mě neznámého důvodu v Akademii není vůbec vidět, tedy té české. Přitom jsou to právě oni, jež mohou pohřbít film. A stačí k tomu velmi málo, film jednoduše neobjednat nebo mu ošidit propagaci. Nemám zde dostatek prostoru pro vysvětlení struktury současných provozovatelů českých kin, ale postačí zmínit, že existují určité provázané skupiny distributorů a majitelů kin. V tomto ohledu mi přijde změna pravidel úplně zbytečná a celá kauza kromě toho, že není nic nového pod sluncem, žádnou skutečnou kauzou není a do budoucna může českému filmu jenom uškodit.

Autor: Ondřej Slanina | středa 8.3.2017 11:10 | karma článku: 14.96 | přečteno: 3091x


Další články blogera

Ondřej Slanina

Kauza Obnova Mariánského sloupu v Praze

Minulý týden se na pražském Magistrátě projednávaly dvě petice vyjadřující stanovisko k obnovení raně barokního Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.

20.9.2017 v 10:55 | Karma článku: 18.32 | Přečteno: 488 | Diskuse

Ondřej Slanina

Ovlivňují recenze filmové tržby? Známe odpověď!

Je to věčné téma. Producenti mají pocit, že díky špatným recenzím trpí jejich hospodářské výsledky a recenzenti mají pocit, že pokud film uráží jejich umělecké cítění, bude urážet cítění všech. Tady jsou výsledky aktuální studie.

14.9.2017 v 14:56 | Karma článku: 9.90 | Přečteno: 437 | Diskuse

Ondřej Slanina

Spadnou nám památky na hlavu?

Minulý týden neprošla Sněmovnou vládní novela o Památkové péči a jelikož se k tomu nikdo nevyjádřil, dovolte mi můj názor na tuto záležitost.

17.7.2017 v 12:03 | Karma článku: 13.31 | Přečteno: 641 | Diskuse

Ondřej Slanina

Cesta do Benátek kolem roku 1600

Možná jste si také někdy položili otázku, jak se vlastně cestovalo v minulosti? Dnes sedneme do autobusu s cestovní kanceláří nebo do auta a jedeme, ale naši předci to měli samozřejmě složitější.

14.5.2017 v 9:52 | Karma článku: 11.62 | Přečteno: 243 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Wolfgang Amadeus Mozart – Credo In Unum Deum

Nicejské nebo nikajské vyznání je společné vyznání víry (krédo) vyznávající božství Ježíše Krista, přijaté na Prvním nikajském koncilu (325 AD). Je přijímáno naprostou většinou křesťanských církví.

19.10.2018 v 21:57 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 43 |

Petr Fabera

StarDance IX - 1. večer

Po dvouleté přestávce se na obrazovkách opět objevila soutěžní zábavná taneční show StarDance za účasti dalších deseti osobností, které budou usilovat o titul "Král a královna tanečního parketu".

19.10.2018 v 9:59 | Karma článku: 12.83 | Přečteno: 753 | Diskuse

Karel Sýkora

Antonín Dvořák – Symfonie č. 9 e moll, op. 95, „Z Nového světa“

Antonín Leopold Dvořák je jedním z nejvýznamnějších hudebních skladatelů všech dob a světově nejhranějším českým skladatelem vůbec. Dvořákova symfonická a koncertantní díla jsou tradiční součástí repertoáru významných orchestrů.

19.10.2018 v 6:46 | Karma článku: 5.09 | Přečteno: 75 |

Karel Sýkora

Karel Kryl – Morituri Te Salutant

Karel Kryl byl československý písničkář a básník, hlavní představitel československého protikomunistického protestsongu v letech1963–1989. Po roce 1989 dále v rozhovorech pro média a ve své tvorbě komentoval dění ve společnosti.

18.10.2018 v 8:41 | Karma článku: 8.67 | Přečteno: 170 |

Karel Sýkora

Helsinský výbor vyzval Parlament k ratifikaci Istanbulské úmluvy

Praha – Český helsinský výbor (ČHV) vyzval dnes Parlament, aby souhlasil s Istanbulskou úmluvou proti násilí na ženách. Organizace na ochranu lidských práv odmítla snahy o zabránění ratifikaci dokumentu, které se v Česku objevují.

18.10.2018 v 7:22 | Karma článku: 7.22 | Přečteno: 235 |
Počet článků 148 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2126

Historik umění, publicista, filmař, organizátor a spisovatel. Jsem autor knih Česká animovaná klasika (2016), Slavná česká filmová klasika (2013), Výkladový slovník exotických materiálů používaných v uměleckém řemesle (2012) a Slavná světová filmová klasika (2011). Filmové knihy si můžete objednat v distribuci Kosmasu. Na jaře 2018 vychází má kniha Ota Hofman: Poutník světem fantazie o scenáristovi a spisovateli Otu Hofmanovi. Provozuji Opravdový filmový prostor na webové adrese Realfilm.cz a Opravdu umělecký prostor na webu Realarts.cz. Dokončuji svou beletristickou prvotinu Pražský antikvář, jejíž první kapitolu si přečtěte na tomto odkazu - http://www.realarts.cz/?p=1729. V roce 2018 půjde do kin celovečerní film BARDI, jehož jsem autorem. Baví mě objevovat nové věci a podělit se o ně s ostatními.





Najdete na iDNES.cz