Chrám svatého Mikuláše na Malé Straně

20. 01. 2016 19:17:18
Dominanta Prahy a jeden z nejkrásnějších kostelů, který snese srovnání s tím nejlepším ze světové architektury klame tělem, vešla by se do něj totiž s přehledem i Petřínská rozhledna.

Chrám sv. Mikuláše na Malostranském náměstí vybudovali Jezuité a provází ho řada půvabných příběhů. Jezuité již jednu důležitou stavbu vybudovali, jak asi správně tušíte, bylo to Klementinum na druhém břehu Vltavy na Starém městě pražském. Jestliže Staré město bylo baštou česky hovořící enklávy, pak za řekou se už od dob Karla IV. usazovali přátelé cizinci, kteří se vždy v Praze těšili výsostného postavení, jež dovedli náležitě ocenit.

Krásně o tom spravuje mladý muž Pierre Bergeron, jenž byl na diplomatické misi Francie a z velmi dlouhé čekací doby na audienci u dvora Rudolfa II. velmi barvitě, avšak věrně popsal život na Malé straně. Jezuité se vždy usazovali na prominentních místech a své smýšlení vyjadřovali i architektonickým stylem. Není veřejným tajemstvím, že fasáda Klementina do Křížovnické ulice byla v Římě přijata se zděšením. Jezuité říkali, že ta zdobnost a maskarony připomínají zámek a nikoli duchovní sídlo. Architekt Orsi se tak zalekl, že by přišel o důvěru jezuitského řádu, že když dostal objednávku na postavení další jezuitské architektury profesního domu jezuitského řádu (dnes MATFYZ), na pozemku bývalého gotického farního kostela stejného zasvěcení, začal se řídit řádovými pravidly snad až příliš. Na Malostranském náměstí totiž najednou vyrostla ohromná krabice a udivení Pražané tehdy říkali, že stavba vypadá jakoby tam šel obr a zapomněl si tam kufr. Co by asi barokní Pražané teprve říkali na funkcionalismus!

Výstavba se opravdu vlekla a důvodů k tomu byla celá řada. Kromě toho, že v zemi řádila cizí vojska a nemilosrdně plenila, tak jistě ani v dobách míru nebylo snadné najít natolik schopného architekta a hlavně urbanistu, který by se dostavby zodpovědně ujal. Těmi pravými se nakonec ukázali otec a syn Dientzenhoferové. Stavební podnikatelé s několikagenerační tradicí a kořeny ve Waldsassenu. Byli to právě oni, kteří jezuity i malostranskou obec přesvědčili, že aby se vyřešila Orsiho „krabice“ bude se potřeba pořádně rozmáchnout a dodržet měřítko. A ukázalo se, že to bylo řešení nejen správné, ale pro budoucnost a tvář Prahy naprosto zásadní.

Loď s průčelím postavil v letech 1704–11 Kryštof Dientzenhofer, kněžiště s kopulí v letech 1737–52 Kilián Ignác Dientzenhofer a věž zvonice v letech 1751–56 upravil další architekt z významného stavitelského rodu Anselmo Lurago, který s nimi byl rovněž v příbuzenském vztahu. Svatý Mikuláš na Malé straně je bezesporu jednou z nejvýznamnějších barokních památek Evropy a bývá nazýván nejkrásnější stavbou českého baroka a nejkrásnějším kostelem na sever od Alp.

Rozměry stavby jsou úctyhodné. Půdorys stavby je o rozměrech 40×60 m a třicetimetrová hlavní loď stojí na 15 metrů hlubokých základech! Obě chrámové věže, věž zvonice i kopule s věžičkou jsou vysoké 79 metrů, takže 64 metrů vysoká Petřínská rozhledna by se do ní vešla s naprostým přehledem. Mimochodem výhled z věže na krajinu Prahy s typickými červenými střechami je úchvatný. A další rozměry jsou také dechberoucí. Průměr měděným plechem kryté kupole je 20 metrů, výška kopule dosahuje uvnitř bezmála 50 metrů a je tak nejvyšším pražským interiérem!

Kopule chrámu je v důmyslně promyšlené optické a panoramatické vazbě s Parléřovou částí katedrály sv. Víta, západní průčelí s plastikami církevních otců tvoří rovněž ideovou jednotu se sochařskou výzdobou Karlova mostu, stejně jako s kostelem svatého Salvátora na Starém městě. Právě v krajinném pohledu je stavba chrámu i barevné řešení zelenavé kopule, kterou zahraniční návštěvníci popisují v cestopisech jako smaragdovou, chrám svatého Mikuláše jedinečným monumentem.

Na konci 19. století byl chrám renovován Josefem Mockerem a Kamilem Hilbertem, stavební úpravy probíhaly i v padesátých letech minulého století a poslední velká rekonstrukce proběhla v letech 1984–89. Od roku 1995 je chrám sv. Mikuláše národní kulturní památkou

Autor: Ondřej Slanina | středa 20.1.2016 19:17 | karma článku: 14.22 | přečteno: 466x


Další články blogera

Ondřej Slanina

Kauza Obnova Mariánského sloupu v Praze

Minulý týden se na pražském Magistrátě projednávaly dvě petice vyjadřující stanovisko k obnovení raně barokního Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.

20.9.2017 v 10:55 | Karma článku: 18.32 | Přečteno: 488 | Diskuse

Ondřej Slanina

Ovlivňují recenze filmové tržby? Známe odpověď!

Je to věčné téma. Producenti mají pocit, že díky špatným recenzím trpí jejich hospodářské výsledky a recenzenti mají pocit, že pokud film uráží jejich umělecké cítění, bude urážet cítění všech. Tady jsou výsledky aktuální studie.

14.9.2017 v 14:56 | Karma článku: 9.90 | Přečteno: 437 | Diskuse

Ondřej Slanina

Spadnou nám památky na hlavu?

Minulý týden neprošla Sněmovnou vládní novela o Památkové péči a jelikož se k tomu nikdo nevyjádřil, dovolte mi můj názor na tuto záležitost.

17.7.2017 v 12:03 | Karma článku: 13.31 | Přečteno: 641 | Diskuse

Ondřej Slanina

Cesta do Benátek kolem roku 1600

Možná jste si také někdy položili otázku, jak se vlastně cestovalo v minulosti? Dnes sedneme do autobusu s cestovní kanceláří nebo do auta a jedeme, ale naši předci to měli samozřejmě složitější.

14.5.2017 v 9:52 | Karma článku: 11.62 | Přečteno: 243 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Wolfgang Amadeus Mozart – Credo In Unum Deum

Nicejské nebo nikajské vyznání je společné vyznání víry (krédo) vyznávající božství Ježíše Krista, přijaté na Prvním nikajském koncilu (325 AD). Je přijímáno naprostou většinou křesťanských církví.

19.10.2018 v 21:57 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 39 |

Petr Fabera

StarDance IX - 1. večer

Po dvouleté přestávce se na obrazovkách opět objevila soutěžní zábavná taneční show StarDance za účasti dalších deseti osobností, které budou usilovat o titul "Král a královna tanečního parketu".

19.10.2018 v 9:59 | Karma článku: 12.52 | Přečteno: 748 | Diskuse

Karel Sýkora

Antonín Dvořák – Symfonie č. 9 e moll, op. 95, „Z Nového světa“

Antonín Leopold Dvořák je jedním z nejvýznamnějších hudebních skladatelů všech dob a světově nejhranějším českým skladatelem vůbec. Dvořákova symfonická a koncertantní díla jsou tradiční součástí repertoáru významných orchestrů.

19.10.2018 v 6:46 | Karma článku: 5.09 | Přečteno: 75 |

Karel Sýkora

Karel Kryl – Morituri Te Salutant

Karel Kryl byl československý písničkář a básník, hlavní představitel československého protikomunistického protestsongu v letech1963–1989. Po roce 1989 dále v rozhovorech pro média a ve své tvorbě komentoval dění ve společnosti.

18.10.2018 v 8:41 | Karma článku: 8.67 | Přečteno: 170 |

Karel Sýkora

Helsinský výbor vyzval Parlament k ratifikaci Istanbulské úmluvy

Praha – Český helsinský výbor (ČHV) vyzval dnes Parlament, aby souhlasil s Istanbulskou úmluvou proti násilí na ženách. Organizace na ochranu lidských práv odmítla snahy o zabránění ratifikaci dokumentu, které se v Česku objevují.

18.10.2018 v 7:22 | Karma článku: 7.22 | Přečteno: 235 |
Počet článků 148 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2126

Historik umění, publicista, filmař, organizátor a spisovatel. Jsem autor knih Česká animovaná klasika (2016), Slavná česká filmová klasika (2013), Výkladový slovník exotických materiálů používaných v uměleckém řemesle (2012) a Slavná světová filmová klasika (2011). Filmové knihy si můžete objednat v distribuci Kosmasu. Na jaře 2018 vychází má kniha Ota Hofman: Poutník světem fantazie o scenáristovi a spisovateli Otu Hofmanovi. Provozuji Opravdový filmový prostor na webové adrese Realfilm.cz a Opravdu umělecký prostor na webu Realarts.cz. Dokončuji svou beletristickou prvotinu Pražský antikvář, jejíž první kapitolu si přečtěte na tomto odkazu - http://www.realarts.cz/?p=1729. V roce 2018 půjde do kin celovečerní film BARDI, jehož jsem autorem. Baví mě objevovat nové věci a podělit se o ně s ostatními.





Najdete na iDNES.cz