Když většina nemá pravdu

7. 01. 2015 11:55:44
V digitálním světě se sice šíří informace rychleji, takže i hlasy filmových fanoušků, kteří promlouvají skrz komunitní weby jako csfd nebo sociální sítě, kde se „shitstorm“ dá s několika prudiči vytvořit za pár minut. Je však názor většiny fanoušků vždy ten správný?

Historie už mnohokrát ukázala, že nikoli, takže si schválně připomeňme, kdy tvůrci filmů čelí kritice často ještě před tím, než vůbec vpustí do světa své dílo. Je to jen pár let zpátky, kdy internetem kolovaly urážky četných filmových fanoušků na adresu Heatha Ledgera. Plavovlasý surfař z Austrálie přece nikdy nemůže věrohodně ztvárnit Jokera, zvlášť když ho tak brilantně zahrála legenda světového herectví Jack Nicholson. Útočná kampaň proti ani ne třicetiletému nadějnému herci a producentům byla v době příprav i během natáčení velmi výživná. Nedělejme si zbytečné iluze, že by ti nejhlučnější byli opravdu fanoušci, jako spíš zaměstnanci PR oddělení jednoho nejmenovaného konkurenčního studia, které v ten samý rok vstupovalo s velkou pompou do filmové branže s obrovskými investicemi od světových miliardářů.

O tom, že Batman je velmi ožehavá látka svědčí ostatně i fakt, že tentokrát se masivní vlna kritiky snáší na hlavu Bena Afflecka, který bude hrát netopýřího muže v dalším vysokorozpočtovém filmu. Jen pro doplnění, trilogie Batmana Christophera Nolana vydělala jenom v kinech 2,5 miliardy dolarů a předchozí tetralogie 1,3 miliardy dolarů. Fanoušci ovšem tehdy pravdu každopádně neměli. Heath Ledger dostal za film Temný rytíř Oskara, smutné je, že posmrtného a film se stal mezinárodním komerčním trhákem, který svorně velebila i filmová kritika. Dnes patří Joker Heathe Ledgera k ikonickým postavám filmového plátna.

vertigo_main_bild

V padesátých letech samozřejmě facebook nebyl a veřejné mínění skutečně určovala profesionální média. Co bylo v novinách, to byla všeobecně uznávaná pravda a lidé jí braly vážně. Alfred Hitchcock nebyl v padesátých letech miláček americké kritiky a nikterak se netajil svými negativními názory na udělování Oskarů. Jeho filmy se považovaly za zábavu na sobotní večer. Ostatně jeho nejslavnější filmy jsou mimořádné thrillery plné černého humoru, které dodnes slouží jako hlavní inspirační zdroj pro mnoho filmařů zvučných jmen. Když se Alfred Hitchcock rozhodl obsadit do hlavní role filmu Vertigo Jamese Stewarta, byl v americkém tisku doslova oheň na střeše. Bylo absolutně nemyslitelné, aby miláček Ameriky a všeobecně přijímaný kladný hrdina hrál psychicky labilního policistu Scotieho, který se bojí výšek, je očividný fetišista a jak s úsměvem na tváři říkal provokatér Hitchcock režisérovi Truffautovi ve slavných rozhovorech, také nekrofil.

Nadsázku, duchařský příběh, černý humor a výtvarnou genialitu snímku novináři ve své době nebyli schopni rozeznat a diváci podhodnocený film nepřijali. Ocenění filmu se dostalo až díky již zmíněnému Truffautovi, tedy nejen filmovému režisérovi, ale také přednímu francouzskému filmovému kritikovi, který Hitchcocka v Evropě rehabilitoval a prohlásil za umělce. Když proběhla v devadesátých letech v Berlíně na festivalu slavnostní premiéra restaurované a kolorované filmové kopie Vertiga proběhla i anketa mezi slavnými režiséry, kde nechyběl ani Miloš Formana Vertigo se od té doby těší pověsti mistrovského filmového díla. A trvalo to vlastně jen dvě generace filmových fanoušků.

marketa_lazarova_bild_02

Ale nemusíme chodit daleko za humna. V neděli bude veřejnoprávní televize vysílat, doufám, že restaurovanou, verzi mimořádného českého filmu Marketa Lazarová. Filmová rapsodie natočená volně podle novely Vladislava Vančury se dodnes zásadně vymyká z kontextu české filmové tvorby. Vláčil nepatřil mezi oblíbené filmaře komunistického režimu, ale na chuť mu nepřišla i většina kolegů tvořící v tzv. Nové vlně. Jeho monumentální umělecké dílo odsouzené redaktory Rudého práva i kulturním výborem strany do diváckého zapomnění již v době své premiéry, zejména díky náboženskému přesahu a obrovským prostředkům, který film stál a komunista na Barrandově už nechtěl nikdy uvolnit jen pro jeden projekt, mělo obrovské problémy vůbec dostat se mezi diváky. Podle dobových údajů film navštívilo pouhých 200 000 diváků, což z filmu činí jeden z nejděsivějších propadáků české filmové historie.

Marketa Lazarová však nebyla trezorovým filmem v pravém slova smyslu, protože film se veřejnosti hrál, ale byla dlouhodobě dehonestovaná, což ostatně potkalo i jejího autora. Film byl rehabilitován počátkem devadesátých let a jinak zbytečné Ministerstvo kultury snímek nedávno po právu vyhlásilo národním kulturním dědictvím. My Češi si ale vlastní kultury vážit stále nedokážeme, o čemž svědčí i poněkud bizarní historka z pražského Barrandova, kde se při jedné návštěvě fundusu ukázalo, že slavná helma Kozlíka nošená ve filmu Josefem Kemrem si zahrála později i v Radúzovi a Mahuleně, a to velmi jednoduše, prostě se jí urazily rohy.

Podobných případů bychom ve filmové historii našli samozřejmě mnohem více a jediným lékem na neustálé zjednodušování a skandalizaci je, byla a vždycky bude vlastní hlava.

Autor: Ondřej Slanina | středa 7.1.2015 11:55 | karma článku: 8.60 | přečteno: 914x

Další články blogera

Ondřej Slanina

Kauza Obnova Mariánského sloupu v Praze

Minulý týden se na pražském Magistrátě projednávaly dvě petice vyjadřující stanovisko k obnovení raně barokního Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.

20.9.2017 v 10:55 | Karma článku: 19.02 | Přečteno: 563 | Diskuse

Ondřej Slanina

Ovlivňují recenze filmové tržby? Známe odpověď!

Je to věčné téma. Producenti mají pocit, že díky špatným recenzím trpí jejich hospodářské výsledky a recenzenti mají pocit, že pokud film uráží jejich umělecké cítění, bude urážet cítění všech. Tady jsou výsledky aktuální studie.

14.9.2017 v 14:56 | Karma článku: 10.62 | Přečteno: 470 | Diskuse

Ondřej Slanina

Spadnou nám památky na hlavu?

Minulý týden neprošla Sněmovnou vládní novela o Památkové péči a jelikož se k tomu nikdo nevyjádřil, dovolte mi můj názor na tuto záležitost.

17.7.2017 v 12:03 | Karma článku: 13.89 | Přečteno: 645 | Diskuse

Ondřej Slanina

Cesta do Benátek kolem roku 1600

Možná jste si také někdy položili otázku, jak se vlastně cestovalo v minulosti? Dnes sedneme do autobusu s cestovní kanceláří nebo do auta a jedeme, ale naši předci to měli samozřejmě složitější.

14.5.2017 v 9:52 | Karma článku: 12.27 | Přečteno: 253 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Robert D. Bergen – Které části textu jsou důležitější než jiné?

Robert D. Bergen je biblista-starozákoník, který se také podílel na překladu Bible. A to konkrétně jsou to tyto Bible: The New Living Translation, the New Living Translation 2.0, a the Holman Christian Standard Bible.

18.7.2019 v 6:27 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 31 |

Karel Sýkora

Sheena Easton – Morning Train

Sheena Eastonová je skotská zpěvačka, představitelka nové generační vlny v pop music osmdesátých let, úspěšná díky sexuálně vyzývavé image i širokému žánrovému rozpětí od country po disco. Měří pouze 154 cm.

17.7.2019 v 6:31 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 50 |

Karel Orlík

Byl francouzský soudce „zhulený“?

Soudci jsou snad v každé zemi v pokušení považovat se za „stát ve státě“. Nad jejich rozsudky zůstává někdy „rozum stát“. Bojuje s nimi americký prezident Trump i izraelský premiér Netanjahu.

17.7.2019 v 6:01 | Karma článku: 38.93 | Přečteno: 1416 | Diskuse

Libor Večeřa

Fenomén Hejátko

Donedávna jsem ho vůbec neznal. A už nyní to považuji za fatální chybu. Ten člověk má rozhodně co říct a já bych vám jej chtěl v této stati alespoň trochu představit. Nechci vám jej nijak vnucovat, ale chci, abyste o něm věděli.

16.7.2019 v 18:49 | Karma článku: 18.17 | Přečteno: 529 | Diskuse

Přemysl Čech

Díky za toho Kecala, Adame Plachetko

Mnozí z nás si určitě vzpomínají na éru školních výchovných koncertů a operních představení české klasiky, tedy oper Prodaná nevěsta resp. Rusalka, a party Kecala a Vodníka nezpíval nikdo jiný, než Eduard Haken.

16.7.2019 v 6:00 | Karma článku: 15.59 | Přečteno: 277 | Diskuse
Počet článků 148 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2148

Historik umění, publicista, filmař, organizátor a spisovatel. Jsem autor knih Česká animovaná klasika (2016), Slavná česká filmová klasika (2013), Výkladový slovník exotických materiálů používaných v uměleckém řemesle (2012) a Slavná světová filmová klasika (2011). Filmové knihy si můžete objednat v distribuci Kosmasu. Na jaře 2018 vychází má kniha Ota Hofman: Poutník světem fantazie o scenáristovi a spisovateli Otu Hofmanovi. Provozuji Opravdový filmový prostor na webové adrese Realfilm.cz a Opravdu umělecký prostor na webu Realarts.cz. Dokončuji svou beletristickou prvotinu Pražský antikvář, jejíž první kapitolu si přečtěte na tomto odkazu - http://www.realarts.cz/?p=1729. V roce 2018 půjde do kin celovečerní film BARDI, jehož jsem autorem. Baví mě objevovat nové věci a podělit se o ně s ostatními.

Najdete na iDNES.cz