Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
MB

Adaptace divadelních her ale přece jen nějaká úskalí mají. Zmíněné tituly (Kdo se bojí Virginie Woolfové, Na dotek, Dvanáct rozhněvaných mužů, Kočka na rozpálené plechové střeše...) táhnou herecké výkony a výborné předlohy. Když tohle začne drhnout, pak u "normálního" filmu může tyto nedostatky nahradit obrazově výtvarná složka - aspoň takhle chápu stesky na často ne zcela fungující převod divadla do filmu.

0 0
možnosti
Foto

Máte určitě pravdu, ale velmi důležitá je také složka kamery a střihu. Právě u Dvanácti rozhněvaných mužů je toto velmi důležité, po pomalém začátku se zrychluje kadence střihu a zvětšuje se velikost záběrů. Diváka to naprosto vtáhne do děje. Tohle zkrátka není jednoduchá disciplína a má svá úskalí, která se musí řešit ještě před začátkem natáčení.

0 0
možnosti
  • Počet článků 148
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2274x
Historik umění, publicista, filmař, organizátor a spisovatel. Jsem autor knih Česká animovaná klasika (2016), Slavná česká filmová klasika (2013), Výkladový slovník exotických materiálů používaných v uměleckém řemesle (2012) a Slavná světová filmová klasika (2011). Filmové knihy si můžete objednat v distribuci Kosmasu. Na jaře 2018 vyšla má kniha Ota Hofman: Poutník světem fantazie o scenáristovi a spisovateli Otu Hofmanovi. Aktuálně je v prodeji má kniha Slavná románská filmová klasika. Provozuji Opravdový filmový prostor na webové adrese Realfilm.cz a Opravdu umělecký prostor na webu Realarts.cz. Dokončuji svou beletristickou prvotinu Pražský antikvář, jejíž první kapitolu si přečtěte na tomto odkazu - http://www.realarts.cz/?p=1729. Baví mě objevovat nové věci a podělit se o ně s ostatními.