Průvodce filmovými sci-fi

U příležitosti premiéry remakeu jednoho z nejkultovnějších sci-fi všech dob Den, kdy se zastavila Země Vás zvu na cestu po stopách vědecko fantastického filmu.

Slavný robot v Metropolis    První desetiletí filmové tvorby bylo především ve znamení záznamu skutečných událostí. Filmový génius Georges Meliés však ve své slavné Cestě na Měsíc, která je uznávána za první filmové sci-fi, překročil hranice klipovitého reportážního vyprávění a vydal se do neznámých krajin fantazie.

Cesta na měsíc (LA VOYAGE DANS LA LUNE) z roku 1902 ve své 14 minutové stopáži nabídla strhující podívanou se vším, co bychom dnes očekávali od dobrého filmu svého žánru, tedy dobrodružnou výpravu se špičkovými triky a novátorskými scénami. Diváci tak mohli obdivovat první raketu, slavný Měsíc s lidským obličejem až po zkoumání světa oceánu pod jeho hladinou. George Meliés ve filmu dokonce ztělesnil i titulní úlohu profesora Barbenfouillise, který je organizátorem pozoruhodné výpravy.      

Opravdovým milníkem ve světovém filmu je však životní opus Fritze Langa METROPOLIS z roku 1926. Velkolepá monstrprodukce, která zaměstnala kolem 37 000 účinkujících a jejíž natáčení zabralo téměř rok (současné největší Hollywoodské produkce se natáčí cca 90 dní) se zapsala do dějin přelomovými efekty a invenční obrazovou skladbou, která se dodnes dočkává citací v reklamních spotech, ale i v celovečerních hraných filmech (za všechny Blade Runner, Brazil, ale i skoro všechny adaptace Batmana ).

Metropolis je město rozdělené do dvou částí. V podzemí pracují dělníci na vyšší třídu boháčů, které vládne Fredersen. Jeho syn Freder se zamiluje do dělnické dívky Marie a rozejde se proto se svým otcem. Fredersen nechce podcenit vliv Marie na dělníky a proto nechá šíleného vědce sestrojit robota, který je Marii navlas podobný. Falešná Marie vyzývá dělníky k ničení strojů, což přeroste v obrovskou rebelii. Film končí smírem, že se obě strany potřebují.    Nejdražší německý film ve své době pokryl 7 milionové náklady jen z malé části a kritika byla neúprosná. Dnes je však jasné, že tento silně expresivně formalistický snímek má  pevnou pozici v dějinách filmu. Ve filmu jsou výtvarně vytříbené scény a skvělé dekorace. Absolutně nejslavnějšími ingrediencemi tohoto filmu je futuristická architektura utopického velkoměsta, která inspirovala tvůrce Blade Runnera a pochopitelně slavná scéna oživení robota. Metropolis byl oblíbeným filmem Adolfa Hitlera. 

Boom vědeckofantastických filmů přišel v období padesátých let, kdy na plátna kin tvůrci promítali své nejhorší obavy z atomové hrozby, právě probíhající studené války a šíleného lovu na čarodějnice za senátora McCarthyho. Jedním z triumfů této éry je i legendární film Den, kdy se Země zastavila (THE DAY THE EARTH STOOD STILL) natočená skvělým režisérem Robertem Wisem, jehož remake vstupuje tento týden na plátna světových kin v hlavních rolích s podle mě typově výborně vybraným představitelem hodného mimozemšťana Keanu Reevesem a Jennifer Connely v režii Scotta Dericksona (nedávný úspěšný film The Exorcism of Emily Rose). Zatímco původní film orodoval za světový mír, současným tématem je ekologie.

Šedesátá léta přinesla světu kromě v budoucnosti pečlivě vyfoukaných vlasů, které nikdy neměnily tvar a elastických trikotů řadu hitů. Ponechme stranou televizi, kde Gene Rodenberry měnil tvář americké popkultury fenoménem Star Trek, který se již brzy dočká znovuoživení J. J. Abramsem (seriály Ztraceni a Alias), ale to trekkies už dobře vědí, protože to je jedna z nejlépe fungujících fandovských základen všech dob.

Jedním ze zásadních hitů je adaptace brakového románu Pierra Boullea Planeta opic (PLANET OF THE APES), kterou natočil Franklin J. Schaffner (Skleněné peklo, Generál Patton nebo Motýlek) v hlavní roli s Charletonem Hestonem. Příběh o astronautovi, který přežije pro zbytek posádky smrtící havárii jejich modulu a uvízne na planetě obývané lidmi na úrovni pravěku a mimořádně inteligentními opicemi je notoricky známý a patří společně s šokující pointou mezi časté narážky americké popkultury. Za svůj úspěch vděčí mimo jiné novátorské hudbě Jerryho Goldsmithe (Goldsmith partituru složil z nerytmických bicích a příšerných skřeků, navíc dirigoval v opičí masce) a maskám Johna Chamberse, které byly po právu oceněné Oskarem. Film se dočkal své předělávky v roce 2001 v produkci Richarda Zanucka (syna producenta původního filmu) a režii Tima Burtona, který i přes veškerou snahu originál nepřekonal.

Pokud však má sci-fi nějaký titul, který by mohl aspirovat na vlajkovou loď svého žánru pak je jím Kubrickův opus 2001: Vesmírná odysea (2001 - A SPACE ODYSSEY) podle předlohy Arthura C. Clarkea. Příběh o plavbě vesmírem a zabijáckém robotovi Halovi je Kubrickovou úvahou o smyslu života a oslovil mmj. i ekumenické poroty na filmových festivalech. 

To se podařilo i mistrovskému opusu Andreje Tarkovského Solaris (SOLARIS), který na plátna převedl i Steven Soderbergh s Georgem Clooneym. Příběh o zoufalém vědci, který může na oběžné dráze neznámé planety komunikovat se svou zemřelou ženou je jedním z nejlepších filmů všech dob. Obsahuje úžasné humanistické poselství a přitom je inteligentní a vkusnou podívanou.  

Sedmdesátá léta ovlivnilo nastartování tří nesmrtelných sérií, které však silně ovlivnily i minimálně dvě následující dekády a to Vetřelec (ALIEN), Hvězdné války (STAR WARS) a Šílený Max (MAD MAX). Mému srdci bližší je ta nejděsivější.

V daleké budoucnosti nákladní loď Nostromo zaznamená signály během klidné plavby vesmírným prostorem. Kapitán (Tom Skerrit) rozhodne na neznámé planetě přistát a zkontrolovat, co se děje. Během průzkumu objeví celé pole vajíček. Z jednoho vystřelí organismus ve tvaru lidské ruky a přisaje se členu výsadku (John Hurt) na obličej. Kapitán rozhodne vzít ho na palubu. Proti tomu ostře protestuje seržantka Ripleyová (Sigourney Weaver). Kapitán už ale rozhodl, přece nebude poslouchat tuhle komisní mrchu, když jde o jeho posádku. Dá muže do karantény. Během několika hodin je muž zdánlivě v pořádku avšak v průběhu společné večeře mu z hrudi doslova vystřelí hnusný cizopasník, který pak roste a nakonec se rozhodne vyhubit celou posádku.

Suverénně jeden z nejlepších sci-fi horrorů všech dob natočil Ridley Scott, který z námětu vytřískal, co se dalo. Během necelých dvou hodin pečlivě buduje atmosféru a výsledkem je opravdu našlapaná hrůzostrašná jízda, která časem rozhodně nestárne. Film se stal obrovským komerčním hitem. Při opakováních klasické formule v pokračováních však došlo k zajímavému jevu. Producenti v čele s Walter Hillem angažovali na režisérské posty nadějné tvůrce ovládající především vizuální složku filmu, kteří do filmů propašovali své invenční a svébytné postupy. Vetřelci Jamese Camerona (Terminátor 1 a 2, Titanic) jsou tedy brilantním akčním snímkem, trojka z trestanecké kolonie Davida Finchera (Sedm, Zodiac, Úkryt) je čistou hrůzou s klaustrofobickou kamerou honiček odsouzenců a vražedných vetřelců a čtyřka je solidní tempařskou jízdou Jeana Pierra Jeuneta (Delikatesy, Amélie z Montmartru, Příliš dlouhé zásnuby).

Druhá série se odehrává v daleké, co daleké, předaleké galaxii! Snílek a vizionář George Lucas ukázal první díl své ságy v roce 1977. Do dokončení vrazil i spoustu svých peněz a domluvil se s magnáty filmového studia, které film vyrábělo, že bude mít za svůj vklad volnou ruku a dostane podstatnou část z potenciálních tržeb i merchandisingu. A představte si, že ti bláhovci mu to podepsali. Lucas tenkrát netušil a pouze věřil, že v podívané o sympatickém Luku Skywalkerovi zachraňujícím princeznu Leiu s hrozivým účesem před opravdu zlým Darth Vaderem za pomoci sympatického Han Sola nalezl recept na dokonalou filmovou zábavu 20. století. Hvězdné války – Epizoda IV se stala v tržbách do té doby nejúspěšnějším filmem všech dob a merchandising vydělal Lucasovi tolik, že si založil vlastní filmovou divizi v San Franciscu a poslal celý Hollywood do háje. Stal se tak suverénně nejbohatším nezávislým filmařem na světě.

Ta třetí pochází od protinožců, proslavila Mela Gibsona a jmenuje se Šílený Max (Mad Max). Režisér George Miller vsadil na vizi postapokalyptické budoucnosti a v zatímco prvním díle dominovaly kaskadérské výkony, silné motory a hrubá síla, v druhém ještě úspěšnějším díle Miller představil poprvé koncept osamělého tvrďáka bojujícího proti všem ve vlastním světě, který se stal v žánru velice citovaným konceptem. Za poslední dobu jmenujme nedávná béčka Doomsday, Černočerná tma s Vinem Dieselem nebo Costnerovy příšernosti Vodní svět a Pošťák: Posel budoucnosti. 

Z osmdesátých let je na špici žánru skutečně výjimečný film. Minulý pátek jsem četl na imdb.com, že BLADE RUNNER byl v jedné anketě vyhlášen nejlepším sci-fi filmem všech dob. Zcela jistě se ve všech anketách týkajících se vědeckofantastických filmů objeví na čelním ne-li přímo prvním místě. Co je na tomto filmu tak výjimečného?

Zcela jistě legendy, které film doprovází. Je totiž možné, aby se dodnes diváci dohadovali, zda je hlavní postava člověk nebo android, které má lovit? Musíme však zdůraznit, že i skvělý scénář a mimořádné technické provedení filmu.

Příběh je přitom vystavěný jako klasický film noir. Rick Deckard (Harrison Ford) je profesionální lovec androidů. Jeho dalším úkolem je zlikvidovat několik nebezpečných androidů typu Nexus 6. Povstalce vede nebezpečný šílenec (Rutger Hauer) a úkol zní: najít, zabít, zneškodnit. Pohybuje se přitom ve futuristickém depresivním městě, které i přes oslnivé záře neonů působí zlověstně. Ford zde podává jeden z nejlepších výkonů své herecké kariéry a zlí jazykové tvrdí, že jeho permanentní nasupený výraz má na svědomí perfekcionista Scott kvůli kterému lidé odmítali přicházet na natáčení a producenti hromadně pojídali prášky proti bolestem hlavy. Výsledek však stojí za to. Film má celou řadu verzí, které se někdy liší méně a jindy dost podstatně jako například odlišný závěr. Ta finální byla představena loni v kinech. 

V devadesátých letech se skrz studiový systém podařil realizovat kultovní sci-fi film 12 opic (12 MONKEYS) a to hlavně díky super hvězdnému Bruci Willisovi v hlavní roli, který na režisérském křesle podržel Terryho Gilliama (Brazil, Kletba bratří Grimmů). Blízká budoucnost - Těžký zločinec Cole je vyslán na průzkum zamoření planety Země. Zde je vesměs úspěšný a jako výtečný pozorovatel je vyslán do roku 1995, aby zjistil něco o organizaci 12 opic, která má zřejmě zamoření na svědomí. Jenže…ocitá se v roce 1991, kde je pochopitelně umístěn do psychiatrické léčebny k mladému schizofrenikovi (Brad Pitt oceněný za tuto roli Zlatým globem) s ambicí na zničení lidstva. Uprchnout se mu podaří především díky Dr. Rilleyové do které se pochopitelně zamiluje. Jenže cestování časem není žádná legrace a pokud tenhle film pochopíte napoprvé pak vám zaručuji, že napodruhé uvidíte příběh v úplně jiném světle. Gilliam to vysvětloval tak, že chce zvýšit filmu tržby tím, že za něj budou muset zaplatit vícekrát, aby ho vůbec pochopili.

Výjimečným počinem je také trilogie MATRIX bratrů Wachowských. Nikdo Vám nemůže říct, co je Matrix, ale pokud se odhodláte vydat se na několika hodinovou výpravu za hranici reality dočkáte se originální akční jízdy s Keanu Reevesem, Carrie Anne Moss, Laurencem Fishburnem a dalšími hvězdami s filozoficko-náboženským přesahem, který se dá rozebírat z různých úhlů až do úmoru.

Vědeckofantastický film má jednu velkou výhodu. Může zprostředkovávat poselství ve věcech budoucích a přitom reflektovat aktuální společenská témata aniž by musel nutně jít na dřeň jako v případě  dramat ze současnosti. Má totiž možnost být zábavou a to ve všech aspektech tohoto slova u filmových podívaných. Soudě podle divácké oblíbenosti sci-fi jako žánr dobrodružství, umělecké výpovědi, nefalšované hrůzy a humoru s ukázkami technické vyspělosti média má to nejlepší teprve před sebou.