Moje Noc kostelů 2016 v Praze
Zastavení první
Sv. Jan Nepomucký – Praha, Hradčany
Architekt: Killián Ignác Dienzenhofer (jeho první dokončená církevní stavba)
Sv. Jan Nepomucký byl svatořečený 1729, ale se stavbou se započalo již o 9 let dříve. Kostel byl slavnostně otevřen právě s kanonizací. Kostel má centrální půdorys osmiúhelníku a tradičně plasticky profilované průčelí. Hlavní atrakcí je pak vynikající nástropní malba od Václava Vavřince Reinera (1727 – 1728), která doplňuje architekturu o fiktivní kupoli s lucernou.
Dnes kostel slouží armádě a na Noci kostelů v něm bylo možno hovořit s vojenským kaplanem.
Zastavení druhé
Loreta
Architekt: Kryštof a Kilián Dienzenhoferové
Hlavní myšlenkou Lorety je kopie Svaté chýše v italském Loretu, tedy domku kde měl navštívit archanděl Gabriel Pannu Marii, aby jí zvěstoval narození Ježíše Krista. Tato stavba iniciovala vznik podobných Loret po celé Evropě, v Česku je jich padesát! Poutní areál byl budován od roku 1626 do roku 1724 a obsahuje klenotnici s nádhernými kusy, kaple, ambity, kašny a zejména zvonkohru s klaviaturou, která umožňuje hrát jakoukoli melodii.
Dnes slouží muzeum jako vyhledávané turistické místo a během Noci kostelů v ní probíhal koncert na zvonkohru.
Zastavení třetí
Kostel sv. Benedikta
původně farní kostel Hradčan, dodnes sloužící místním obyvatelům, poprvé zmíněný v roce 1353. Později byl několikrát přestavován, v roce 1626 při něm byl vybudován klášter barnabitů, který byl r. 1792 věnován klášteru bosých karmelitánek, usazených původně u kostela sv. Josefa.
V kostele je uchováváno neporušené tělo (přirozená mumie) ctihodné Marie Elekt od Ježíše, zakladatelky a první převorky pražských bosých karmelitek. V kostele se slouží mše ve francouzštině a angličtině.
Zastavení čtvrté
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Nejvýznamnější sakrální stavbě v celé zemi se chci určitě věnovat samostatně. Hlavní kostel, který se stavěl celé tisíciletí oplývá nepřeberným množstvím zajímavostí a legend.
Během Noci kostelů byla přístupná věž a dalo se projít celým kostelem bez omezení.
Zastavení páté
Kostel Panny Marie u Kajetánů (Ustavičné pomoci)
Architekt: Jean Baptiste Mathey a Jan Blažej Santini Aichl
Původně theatinský (kajetánský) klášterní kostel je po většinu roku zavřený, přesto patří k mimořádným pražským sakrálním stavbám. Podílela se na něm dvojice význačných architektů. J. B. Mathey stavbu zahájil v roce 1691 podle svého projektu, který dokončoval v letech 1707-1711 J.B.Santini průčelím, plastickými římsami, vyvýšeným štítem a hlavně naprosto nečekaným prvem – římským termálním oknem! Na výzdobě kostela se podíleli M. V. Jäckel (plastiky hlavního oltáře), J.O.Mayer (ostatní sochy) a malíři F. X. palko nebo M. V. Halbax.
Kostel jsem sice nenašel v brožuře Noci kostelů, ale byl otevřený, z čehož jsem měl velkou radost. V současnosti patří premonstrátskému řádu, který ho uchránil před divokými podnikatelskými projekty.
Zastavení šesté
Chrám svatého Mikuláše na Malé Straně
Architekt: Kryštof a Kilián Dienzenhoferové
Kostelu jsme věnoval tento celý samostatný článek.
width="590px"
Autor: Ludek, vlastni dilo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1512969
Zastavení sedmé
Chrám svatého Tomáše na Malé Straně
Architekt: Kilián Ignác Dienzenhofer
Nejstarší zpráva o kostele na tomto místě se datuje do roku 1229. Původně byl postavený a užívaný benediktiny z opatství sv. Markéty z Břevnova. V roce 1285 byla na příkaz Václava II. nově příchozími augustiniánskými bratry tato kaple s vedlejším pozemkem přebudována na kostel s přilehlým klášterem. Celý komplex byl dvakrát zničen během husitských válek (1420–1437). Protože v té době většina farních kostelů v Praze přešla buď k husitům nebo utrakvistům, byl kostel sv. Tomáše vyhlášen farním kostelem římskokatolického společenství. V období 1526–1637 byl královským kostelem. Převor kláštera pro hlavní oltář objednal dva obrazy od P.P.Rubense – Umučení sv. Tomáše a Oslavení sv. Augustina (dnes oba v Národní galerii). V letech 1726-1731 byl kostel barokizován K.I. Dienzenhoferem.
V tomto krásném kostele byla velice vydařená neformální atmosféra, v ambitu kláštera se čepovalo klášterní pivo a byla možnost koupit si i víno nebo párek v rohlíku.
Zastavení osmé
Kostel svatého Josefa v Josefské ulici
Architekt: Abraham Paris
Kostel byl vystavěn 1687 -1691 pro řád karmelitek a o jeho autorství se celé roky vedly rozsáhlé diskuse. Již několik je však již pevně připisován nepříliš známému mladému římskému architektovi Abrahamu Parisovi, který do fasády kostela promítl pro Prahu ojedinělé znaky nizozemského baroka. Na fasádě je znak císaře Leopolda I., který kostelu položil v Praze základní kámen. V interiéru jsou krásné malby Petra Brandla.
Během noci se mohli návštěvníci podívat i do sakristie, kde jsme se dozvěděli, že se právě v tomto kostele slouží mše za současné politiky, včetně pana prezidenta. Tak doufejme, že se to nějak aktivně projeví.
Zastavení deváté
Kostel Panny Marie pod řetězem
Tento kostel je vlastně jen kněžiště původně zamýšleného velkého chrámu. Johanity přivedl do Čech král Vladislav II. ve 12. stol. Do r. 1182 vybudovali románskou baziliku Panny Marie, trojlodní s příčnou lodí, v místech dnešního nádvoří. V polovině 13. století byla komenda obehnána hradbami s věžemi a ovládala jižní přístup k Juditině mostu, zatímco ze severní strany k němu přiléhal taktéž hradebně opevněný areál biskupského dvora. Postup přestavby velikostí nevyhovujícího chrámu v období gotiky nelze spolehlivě datovat. Zřejmě začala v 1. polovině 14. století. Kněžiště muselo stát už v r. 1378, kdy bylo jedním z míst, kde bylo vystaveno tělo zemřelého Karla IV. Do husitských válek byly vybudovány věže a parléřovský portikus a započata stavba lodi a proto zbourána část románské baziliky. R. 1420 byl kostel vypálen husity, znovu byl opravován po požáru v r. 1503. Různé úpravy a opravy probíhaly od 2. polovině 16. století, před polovinou 17. století raně barokní obnovu zahájil Carlo Lurago. V barokním interiéru zaujme jednak vynikající štuková výzdoba, ale zejména krásný oltářní obraz Karla Škréty znázorňující bitvu u Lepanta, kdy křesťanské vojsko porazilo mnohem silnější tureckou flotilu.
Zastavení desáté
Kostel svatého Františka
Architekt: Jean Baptiste Mathey
Předchůdce dnešního kostela - kostel sv. Ducha zde po roce 1252 vybudoval spolu se špitálem a konventem křížovníků s červenou hvězdou. V roce 1378 byl při požáru konventu kostel sv. Ducha poškozen, ale po opravách vydržel až do výstavby kostela sv. Františka z Assisi v 17. století. Kostel je centrální stavba s oltářem na severní straně a s mohutnou kupolí na tamburu nad lodí. Je to první velká kupole římského typu v pražském panoramatu. Nástěnné malby v lodi, mj. fresku Posledního soudu na kupoli, zhotovil Václav Vavřinec Reiner, fresky v kněžišti Jan Kryštof Liška.
Je docela zajímavé, že jeden oblouk Juditina mostu zůstal zachován v podzemí kláštera.
Zastavení jedenácté
Kostel svatého Salvátora
Architekt: Carlo Lurago
Kostel byl postaven na základech gotického dominikánského chrámu sv. Klimenta. Stavbu prováděli po řadu let Carlo Lurago a Francesco Caratti. V letech 1578-1581 byly položeny základy, poté vzniklo kněžiště a příčná loď. Na začátku 17. století byla vybudována celá trojloď a mramorový portál. Kostel dostal vestavěné empory a štukovou výzdobu. Výstavbu řídil Carlo Lurago. Na konci 40. let 17. století byla nad svatyní vystavěna kopule, zdobená štuky Jana Jiřího Bendla. Věže kostela byly upraveny a navýšeny v roce 1714 zřejmě architektem Františkem Maximiliánem Kaňkou.
Zastavení dvanácté
Kostel svatého Mikuláše
Architekt: Kilián Ignác Dienzenhofer
Dnešní kostel byl postaven na místě vyhořelého gotického farního kostela, který je zmiňován k roku 1273. Kostel sv. Mikuláše tvořil protiváhu kostelu Matky Boží před Týnem stojícímu diagonálně přes Staroměstské náměstí a až do asanace v 19. stol. byl začleněn do benediktýnského kláštera založeným v r. 1635. Ti k němu přistavěli kvadraturu kláštera. Mezi lety 1732 a 1735 byl podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera zbudován dnešní kostel jako osmiúhelný centrální prostor na principu kříže.
Zastavení třinácté
Chrám Panny Marie před Týnem
Původně románský, poté raně gotický kostel byl radikálně přestavěn v poslední třetině 14. a na počátku 15. století. Vrchní část věží a výrazný průčelní štít mezi nimi ozdobený jehlanci a korunovaný gotickým kamenným křížem byly dokončeny až v druhé polovině 15. a počátkem 16. století. Výška věží, z nichž jižní je viditelně širší, je 80 m. Jsou tak po věžích katedrály nejvyšší v Praze.
Ondřej Slanina
Kauza Obnova Mariánského sloupu v Praze
Minulý týden se na pražském Magistrátě projednávaly dvě petice vyjadřující stanovisko k obnovení raně barokního Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.
Ondřej Slanina
Ovlivňují recenze filmové tržby? Známe odpověď!
Je to věčné téma. Producenti mají pocit, že díky špatným recenzím trpí jejich hospodářské výsledky a recenzenti mají pocit, že pokud film uráží jejich umělecké cítění, bude urážet cítění všech. Tady jsou výsledky aktuální studie.
Ondřej Slanina
Spadnou nám památky na hlavu?
Minulý týden neprošla Sněmovnou vládní novela o Památkové péči a jelikož se k tomu nikdo nevyjádřil, dovolte mi můj názor na tuto záležitost.
Ondřej Slanina
Cesta do Benátek kolem roku 1600
Možná jste si také někdy položili otázku, jak se vlastně cestovalo v minulosti? Dnes sedneme do autobusu s cestovní kanceláří nebo do auta a jedeme, ale naši předci to měli samozřejmě složitější.
Ondřej Slanina
Dejte mi týden a vyhraji Českého lva nebo Oskara
Aktuální kauza kolem Masaryka dokazuje, že novináři a někteří Akademici mají hodně krátkou paměť, takže osvětleme trochu legendární pravidlo o týdenním promítání.
Ondřej Slanina
Světová filmová klasika: Vlasy
V dnešní světové klasice se podíváme na legendární muzikál Vlasy, kterým se rád připojuji k přáním oslavenci Miloši Formanovi!
Ondřej Slanina
Nejúspěšnější americké filmy za totality v československých kinech
Pro mladší čtenáře podotýkám, že před rokem 1989 vládl v naší zemi totalitní režim, který zakazoval hraní většiny filmů západní produkce. Občas se ale udělala výjimka a hrál se i nějaký film americký, zde jsou ty nejúspěšnější!
Ondřej Slanina
Co dělají zajímaví filmaři když nefilmují
Filmy sice trvají 90 minut, ale jejich příprava a realizace zabere často celé roky. A co dělají filmaři mezi tím, posviťme si na možná málo známé skutečnosti vašich oblíbenců.
Ondřej Slanina
Barokní frejíř Václav Vavřinec Reiner
Jeden z nejlepších freskařů, postrach pražských hostinců a pouličních bitek, ovšem pochopitelně mistr českého vrcholného baroka a talentovaný obchodník. V dnešním blogu si ho představíme.
Ondřej Slanina
Barokní bouřlivák Petr Brandl
Malíř ctností a neřestí, bezesporu kontroverzní osobnost, ale zároveň geniální umělec s frejířstvím v povaze a zálibou v luxusních kočárech. V dnešním blogu si ho představíme.
Ondřej Slanina
Světová filmová klasika: Dvanáct rozhněvaných mužů
Je žhavé léto a dvanáct porotců má rozhodnout o vině muže obviněného z otcovraždy. Jedenácti porotcům je jasné, že je vinen, až na nevěřícího Tomáše porotce č. 8, tak začíná jeden z nejslavnějších filmů všech dob.
Ondřej Slanina
Vrátit se do lesů nebo konzumovat BigMaca, Tohle je náš svět jde do kin
Tohle je náš svět představuje hrdinu utíkajícího před zkaženou civilizací a má velké plusy zejména ve výborném castingu a zvláště Viggo Mortensenovi v roli, za kterou pokud nebude nominovaný na Oskara skouknu Troškovy Babovřesky.
Ondřej Slanina
Klenoty českého filmu: Ikarie XB1
NFA zdigitalizoval Ikarii XB1 a prestižní MFF v Cannes snímek zařadil do Cannes Classics, zítra jde film v obnovené premiéře do kin, což chápu jako příležitost se k tomuto snímku vrátit.
Ondřej Slanina
Pinakotéka: Ženíškův obraz Oldřich a Božena
Vynikající český malíř František Ženíšek namaloval obraz sebevědomý, stejně jako on sám a právem patří mezi nejcenější domácí plátna devatenáctého století.
Ondřej Slanina
Pinakotéka: Hudečkovo Do prostoru
Z jedné noční procházky na Letné vzešlo obdivuhodné vzepjetí surrealismu v českém umění v díle tehdy dvacátníka Františka Hudečka.
Ondřej Slanina
Slavná světová klasika: Profesionál
Slavný francouzský snímek s hvězdným "Bebelem" a mistrovskou kompozicí Ennia Morriconeho, který nejenže vystoupí za pár dnů v Praze, ale ještě si zřejmě letos dojde pro Oskara za hudbu, co nahrál s pražskými muzikanty.
Ondřej Slanina
Pinakotéka: Géricaultův Prám Medúsy
Jeden z nejvýznamnějších představitelů francouzského romantismu Theodor Géricault namaloval obraz Prám Medúsy, který dodnes spolehlivě vyděsí.
Ondřej Slanina
Chrám svatého Mikuláše na Malé Straně
Dominanta Prahy a jeden z nejkrásnějších kostelů, který snese srovnání s tím nejlepším ze světové architektury klame tělem, vešla by se do něj totiž s přehledem i Petřínská rozhledna.
Ondřej Slanina
Pinakotéka: Dürerova Růžencová slavnost
Málokterý obraz upoutá na první pohled diváka v umění nesečtělého jako právě Růžencová slavnost Albrechta Dürera, perla českých galerijních sbírek.
Ondřej Slanina
Pinakotéka: Raffaelova Sixtinská Madona
Nádherně namalovaný obraz s líbeznou Madonou a malým Ježíškem s dvojicí roztomilých andílků se díky kýčovým produktům stal pro mnohé také kýčem, ale skutečný obraz tyto myšlenky okamžitě přebije.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 148
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2274x
Seznam rubrik
- Dějiny filmu
- Dějiny výtvarného umění
- Ohlasy českého umění v cizině
- Historický bulvár
- Recenze
- Osobní
- Nezařazené