Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Spadnou nám památky na hlavu?

17. 07. 2017 12:03:25
Minulý týden neprošla Sněmovnou vládní novela o Památkové péči a jelikož se k tomu nikdo nevyjádřil, dovolte mi můj názor na tuto záležitost.

V oboru umění se pohybuji bezmála dvacet let a kurzy Památkové péče jsem absolvoval jak na střední škole, tak na škole vysoké. Hlasování Sněmovny mě tedy opravdu překvapuje. A proč?

Protože Novela o Památkové péči je komunistická norma, ze které se po roce 1989 vyškrtlo slovo socialistický ve všech pádech. Na střední škole jsme se v Památkové péči učili základní učivo o problematice, psala se devadesátá léta, v naší zemi kvetlo podnikatelské baroko a na vltavském nábřeží vzniknul dům, který tančil. Stavba neskutečně ničemná a ošklivá, která je na rušné dopravní tepně, a aby se tehdy mohla udržovat v odpovídající formě, tak se zastavovala doprava, aby se mohla ostříkat hadicí.

Čas plynul. Přišel jsem na vysokou školu a jeden z prvních kurzů, kam jsem se zapsal, byla Památková péče vyučovaná Prof. Mojmírem Horynou, skutečným odborníkem na Památkovou péči. Psal se rok 2003 a už tehdy se připravovala zbrusu nová norma, která měla konečně definovat Památkovou péči. Byla k tomu zřízena komise odborníků a Prof. Horyna byl jejím garantem.

V této době byl ovšem ministr kultury Vítězslav Jandák (ČSSD), člověk lidového temperamentu, který se dostal s prof. Horynou dokonce i do soudního sporu díky jejich společnému vystoupení v pořadu Otázky Václava Moravce. Soud dal za pravdu prof. Horynovi a nařídil Jandákovi omluvu. Prof. Horyna pak pokračoval v náročné funkci prorektora Univerzity Karlovy a bohužel jeho život v roce 2011 předčasně ukončila zákeřná choroba.

Je červenec roku 2017. Památkový zákon ve Sněmovně předkládaný ministrem kultury Hermanem (KDU-ČSL) neprošel, přestože to byl vládní návrh. Poslanci předlohu zamítli a její legislativní cesta tím skončila. Ve Sněmovně se k předloze sešly desítky pozměňovacích návrhů a nakonec se hlasovalo pro zamítnutí normy, kterou podali ve druhém čtení Petr Bendl (ODS), Josef Nekl (KSČM) a ,,vládní partner“ Jana Lorencová (ANO). Říci o této novele, že je nepřipravená mi přijde jako hodně velký úlet. Pro zamítnutí hlasovalo 84 ze 164 přítomných poslanců i z řad vládní ČSSD a hnutí ANO. Proti bylo 53 členů dolní komory.

Česká republika má obrovské množství památek a shodneme se, že stav velkého množství z nich není v pořádku, ačkoli se mnozí z nás snaží tento stav soustavně měnit. Legislativa ČR ve vztahu k Památkové péči je zoufale špatná a alarmující. Nebavíme se pouze o památkách nemovitých, jde samozřejmě i o památky movité. Předloha měla upravit roli Národního památkového ústavu při povolování stavebních úprav památek nebo stavebněhistorické průzkumy, změnila by podmínky k vydávání oprávnění k restaurování a odlišila by záchranný a badatelský archeologický průzkum. Zakotvila by také účast spolků na ochraně architektonického dědictví, což je nesmírně důležité.

Lepší postavení v ní měli získat vlastníci nemovitostí v památkových rezervacích a zónách, které ale nejsou kulturními památkami. Nově měli dostávat příspěvky od státu podobně jako majitelé kulturních památek. Úřadům měla dát norma právo reagovat ze své moci při ohrožení kulturní památky. Změnit se měl i institut vyvlastnění, aby jej vůbec bylo možné využít. Je totiž strašně jednoduché nakoupit památku na zahraniční společnost, nechat jí zchátrat a zbourat, s čím se potýká dlouhodobě neúspěšně např. Francie, ale i u nás tyto příklady známe. Stačí se podívat na tragédii zámku Červená Řečice, který se stal smutným mementem polistopadové éry. Do lepší situace se měla dostat také města.

Zákon měl změnit také vyhlašování památkových rezervací nebo vydávání plánů ochrany památkových území. Podle vládního návrhu měla vzniknout rada pro koncepci památek světového dědictví a několik odborných poradních orgánů ministerstva kultury. Předlohou by navíc vznikl nový elektronický systém evidence památkového fondu, což by bylo od roku 1990 asi potřetí.

Památková péče v ČR bude tedy nadále fungovat podle 30 let staré a mnohokrát novelizované normy. Tedy nic nového pod sluncem. Bude fungovat podle nejasných pravidel, provizorií a polovičatých řešení. Naši zákonodárci by si měli uvědomit, že v říjnu odejdou a doufejme, že většina se už nevrátí, ale památky zůstanou. Někdy je totiž důležité hlasovat rozumově a nikoli podle partajních pravidel. Odmítnutí tohoto zákona rozumné nebylo.

Autor: Ondřej Slanina | pondělí 17.7.2017 12:03 | karma článku: 13.01 | přečteno: 619x

Další články blogera

Ondřej Slanina

Kauza Obnova Mariánského sloupu v Praze

Minulý týden se na pražském Magistrátě projednávaly dvě petice vyjadřující stanovisko k obnovení raně barokního Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.

20.9.2017 v 10:55 | Karma článku: 16.30 | Přečteno: 358 | Diskuse

Ondřej Slanina

Ovlivňují recenze filmové tržby? Známe odpověď!

Je to věčné téma. Producenti mají pocit, že díky špatným recenzím trpí jejich hospodářské výsledky a recenzenti mají pocit, že pokud film uráží jejich umělecké cítění, bude urážet cítění všech. Tady jsou výsledky aktuální studie.

14.9.2017 v 14:56 | Karma článku: 9.12 | Přečteno: 372 | Diskuse

Ondřej Slanina

Cesta do Benátek kolem roku 1600

Možná jste si také někdy položili otázku, jak se vlastně cestovalo v minulosti? Dnes sedneme do autobusu s cestovní kanceláří nebo do auta a jedeme, ale naši předci to měli samozřejmě složitější.

14.5.2017 v 9:52 | Karma článku: 10.45 | Přečteno: 215 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Je dobré znát svou historii, aneb před 334 lety byla Evropa zachráněna před Turky

Před 334 lety byla Evropa zachráněna před Turky. Více než 130 tisíc Osmanů a jejich spojenců tehdy obléhalo Vídeň. Pokud by padla, otevřela by se Turkům cesta dál do střední Evropy.

21.9.2017 v 13:27 | Karma článku: 21.83 | Přečteno: 457 |

Karel Sýkora

Zygmunt Bauman – Všichni žijeme v Utopii

Zygmunt Bauman byl polský sociolog světového věhlasu. Narodil se 19.listopadu 1925 v Poznani, od roku 1971 však žil ve Velké Británii.

21.9.2017 v 6:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 58 |

Ondřej Slanina

Kauza Obnova Mariánského sloupu v Praze

Minulý týden se na pražském Magistrátě projednávaly dvě petice vyjadřující stanovisko k obnovení raně barokního Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.

20.9.2017 v 10:55 | Karma článku: 16.30 | Přečteno: 358 | Diskuse

Jiri Borovy

Rick a Morty

V pátek byla další česká premiéra. Televize Prima Comedy Central, tj. TV Prima, zahájila vysílání nového seriálu pro dospělé.

20.9.2017 v 9:36 | Karma článku: 6.36 | Přečteno: 216 | Diskuse

Karel Sýkora

Garou – Ton Premier Regard

Pierre Garand, vystupující pod pseudonymem Garou je kanadský zpěvák s výrazným „chraplavým“ hlasem, který je u nás známý hlavně jako představitel role Quasimoda z francouzského muzikálu Notre-Dame de Paris.

20.9.2017 v 5:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 |
Počet článků 148 Celková karma 12.81 Průměrná čtenost 2083

Historik umění, publicista, filmař, organizátor a spisovatel. Jsem autor knih Česká animovaná klasika (2016), Slavná česká filmová klasika (2013), Výkladový slovník exotických materiálů používaných v uměleckém řemesle (2012) a Slavná světová filmová klasika (2011). Filmové knihy si můžete objednat v distribuci Kosmasu. Na jaře 2018 vychází má kniha Ota Hofman: Poutník světem fantazie o scenáristovi a spisovateli Otu Hofmanovi. Provozuji Opravdový filmový prostor na webové adrese Realfilm.cz a Opravdu umělecký prostor na webu Realarts.cz. Dokončuji svou beletristickou prvotinu Pražský antikvář, jejíž první kapitolu si přečtěte na tomto odkazu - http://www.realarts.cz/?p=1729. V roce 2017 půjde do kin celovečerní film BARDI, jehož jsem autorem. Baví mě objevovat nové věci a podělit se o ně s ostatními.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.