Cesta do Benátek kolem roku 1600
Do Benátek dnes můžeme letět letadlem, jet autobusem nebo autem a není to žádná velká věc, ale překonat takovou vzdálenost bylo přeci jen časově docela náročné a obtížné. Ještě před Zikmundem a Hanzelkou však byli v českém království samozřejmě cestovatelé. Jeden z mých nejoblíbenějších byl Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, který v roce 1598 cestu do Benátek ( a samozřejmě mnohem dál) podnikl. A jak a kudy jel a co viděl, o tom nás spravil ve svém poutavém cestopise.
2. dubna 1598 společně s Heřmanem Černínem z Chudenic a jedním sluhou vyrazili z Plzně se zásobami na koních a vyrazili směrem k bavorským hranicím. V poledne je překročili a po odpolední jízdě přenocovali ve městě Kauby. Bavorsko měl Kryštof Harant rád, protože v mládí sloužil jako páže u Ferdinandova dvora. Nejvíce vzpomínal na návštěvy města Hallu, kde se razily stříbrné mince a na zážitek, kdy si mohl sám vykrojit ze stříbra tucet stříbrňáků.
Z Bavorska vyrazili do Insbrucku, země s četnou zvěří – srstnatou a pernatou. V horách si pak třeba císař Maxmilián ukracoval chvíle lovem kamzíků. Ve městě si prohlédli kostel s hrobem Gottfrieda de Buillon, prvního křesťanského krále a pověstnou zbrojnici. Po krátkém odpočinku pokračovali směr Brixen a Trident.
Jelikož zjistili, že přes Alpy nemohou využít české koně, kteří na horský výšlap nejsou stavěni, prodali je a koupili si koně nové – poštovské, na kterých šťastně dojeli.
Trident je na hranicí benátského panství, hovořilo se v něm německy a vlašsky a konal se v něm slavný Tridentský koncil, na kterém se řešily otázky víry, reformace, ale třeba i dekret o podobě křesťanských kostelů v Evropě.
V Tridentu si museli koupit potvrzení, že přicházejí ze země s dobrým povětřím, tedy, že nejsou z míst zasažených morem. Pokud toto potvrzení poutník nemá, musí na 40 dnů do městské karantény, buď do špitálu nebo nemocnice.
V Tridentu prodali poštovské koně a koupili si koně nové. Další den vyjeli do malého města Mestre, odkud chtěli lodí vyrazit do Benátek. Tam však zaúřadoval úředník a nechtěl je pustit na loď, protože úředník v Tridentu napsal na doklad o povětří jen Signor Hermano Czernin de Chudenic col uno servitore. Tudíž potvrzení bylo jen pro Černína a sluhu. Kryštof Harant se nechtěl vracet 15 mil na koni pro opravené osvědčení, a tak zkusil malou lest. Řekl úředníkovi, že je to v pořádku, protože oni jsou Signor Hermano Czernin a on je de Chudenic a ten pán s nimi je uno servitore. Úředník se usmál a řekl, že je to v pořádku a pustil je na loď.
19. dubna tak dorazili do Benátek, kde večer zasedli do hostince U bílého lva. Cesta jim zabrala tedy 17 dní.
Nahlédněme však i za městské hradby na podobu Benátek kolem roku 1600. Po příjezdu se museli zapsat na zvláštním úřadě a říct, kdo jsou, odkud jsou, kam jedou, jaké mají postavení a proč se chtějí v Benátkách zdržet. Je zajímavé, že potřebovali jet dál na Kypr, takže si vyhledali nejbližší spoj. Ten měl vyrazit za několik týdnů, takže měli skutečně dost času nato Benátky poznat.
Gondol bylo v té době v Benátkách 3 – 4 tisíce. Přes kanály byl v Benátkách jediný most, ale byl zase tak velký, že pod ním mohla proplout loď i se vztyčeným stožárem. Město mělo 62 kostelů, 41 klášterů a 17 špitálů. Velmi se obdivovali Chrámu svatému Marka a náměstí s radnicí a dóžecím palácem.
Na Chrámu svatého Marka ho fascinovaly mozaiky z drobných kamínků, které dává do srovnání s mozaikou ve Svatém Vítu na Pražském hradě. Obdivoval také sochy koní, o kterých se v dnešních benátských průvodcích dočtete, že nikdo neví, kdo je vyrobil. Kryštof Harant píše, že byly zhotoveny v Římě roku 72 pro císaře Vespasiana odkud je císař Konstantin převezl do Konstantinopole (dnešní Istanbul) a když ho Benátčané dobyli v roce 1202, vrátili se s s nimi zpět do Benátek.
Do vedlejší věže vedou nepříliš příkré schody, takže se na nich dalo vyjet na koni až po střechu! Na náměstí mezi sloupy se sv. Markem a sv. Teodorikem se konalo mučení – napínání na skřipec, ale i popravy. Často se zde vykonávala tzv. strappaconda – odsouzenec je s rukama svázanýma vzadu vytažen do výšky a následně prudce spuštěn. Kromě veřejné hanby si při dopadu vykloubí ruce. Byli tam ale pouliční eskamotéři, kteří se nechávali za drobný obolus vytahovat a po dopadu se jim nic nestalo.
Zlata bylo ve městě tolik, že to už nikdo nepovažoval za nic zvláštního. Jednou za rok se lidem na náměstí ukazoval majetek, které Benátky dobyly ve válkách. Jen jednou se poklad pokusil ukrást jakýsi řek, kterého nakonec prozradil jeho komplic, který mu ponášel zlato odnášet. Řeka pak popravili.
Nejdůležitější stavbou ve městě byl podle Kryštofa Haranta Arsenál. V něm pracuje 1500 lidí, kromě zbrojířů, tam pracují kováři, ženy šijící plachty na galéry, tesaři a mnozí další. Galér k vyplutí na moře je v Benátkách 200. Řemeslníci, kteří v Arsenálu pracovali, dostávají od Benátek penzi.
Ve městě se věnuje spoustě času zábavě a kratochvílím. Oblíbená je střelba z luku, divadlo s harlekýny na náměstích a šašci, tedy dnešní stand-up.
Vrchnost je v Benátkách přísná, ale čtyřikrát do roka platí velká obecná veselí. Největší slavnost se jmenuje Zasnubování s mořem a koná se jednou do roka. Vystrojí se několik galér a dóže pak na největší a nejzdobnější dojede za město na moře, do kterého hodí zlatý prsten, čímž se zasnubuje s mořem, aby mu zachovalo poslušnost.
Kryštof Harant svůj popis končí tím, že o městě se dočetl mnohem více v knihách, než při návštěvě samotné.
Ondřej Slanina
Kauza Obnova Mariánského sloupu v Praze
Minulý týden se na pražském Magistrátě projednávaly dvě petice vyjadřující stanovisko k obnovení raně barokního Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.
Ondřej Slanina
Ovlivňují recenze filmové tržby? Známe odpověď!
Je to věčné téma. Producenti mají pocit, že díky špatným recenzím trpí jejich hospodářské výsledky a recenzenti mají pocit, že pokud film uráží jejich umělecké cítění, bude urážet cítění všech. Tady jsou výsledky aktuální studie.
Ondřej Slanina
Spadnou nám památky na hlavu?
Minulý týden neprošla Sněmovnou vládní novela o Památkové péči a jelikož se k tomu nikdo nevyjádřil, dovolte mi můj názor na tuto záležitost.
Ondřej Slanina
Dejte mi týden a vyhraji Českého lva nebo Oskara
Aktuální kauza kolem Masaryka dokazuje, že novináři a někteří Akademici mají hodně krátkou paměť, takže osvětleme trochu legendární pravidlo o týdenním promítání.
Ondřej Slanina
Světová filmová klasika: Vlasy
V dnešní světové klasice se podíváme na legendární muzikál Vlasy, kterým se rád připojuji k přáním oslavenci Miloši Formanovi!
Ondřej Slanina
Nejúspěšnější americké filmy za totality v československých kinech
Pro mladší čtenáře podotýkám, že před rokem 1989 vládl v naší zemi totalitní režim, který zakazoval hraní většiny filmů západní produkce. Občas se ale udělala výjimka a hrál se i nějaký film americký, zde jsou ty nejúspěšnější!
Ondřej Slanina
Co dělají zajímaví filmaři když nefilmují
Filmy sice trvají 90 minut, ale jejich příprava a realizace zabere často celé roky. A co dělají filmaři mezi tím, posviťme si na možná málo známé skutečnosti vašich oblíbenců.
Ondřej Slanina
Barokní frejíř Václav Vavřinec Reiner
Jeden z nejlepších freskařů, postrach pražských hostinců a pouličních bitek, ovšem pochopitelně mistr českého vrcholného baroka a talentovaný obchodník. V dnešním blogu si ho představíme.
Ondřej Slanina
Barokní bouřlivák Petr Brandl
Malíř ctností a neřestí, bezesporu kontroverzní osobnost, ale zároveň geniální umělec s frejířstvím v povaze a zálibou v luxusních kočárech. V dnešním blogu si ho představíme.
Ondřej Slanina
Světová filmová klasika: Dvanáct rozhněvaných mužů
Je žhavé léto a dvanáct porotců má rozhodnout o vině muže obviněného z otcovraždy. Jedenácti porotcům je jasné, že je vinen, až na nevěřícího Tomáše porotce č. 8, tak začíná jeden z nejslavnějších filmů všech dob.
Ondřej Slanina
Vrátit se do lesů nebo konzumovat BigMaca, Tohle je náš svět jde do kin
Tohle je náš svět představuje hrdinu utíkajícího před zkaženou civilizací a má velké plusy zejména ve výborném castingu a zvláště Viggo Mortensenovi v roli, za kterou pokud nebude nominovaný na Oskara skouknu Troškovy Babovřesky.
Ondřej Slanina
Klenoty českého filmu: Ikarie XB1
NFA zdigitalizoval Ikarii XB1 a prestižní MFF v Cannes snímek zařadil do Cannes Classics, zítra jde film v obnovené premiéře do kin, což chápu jako příležitost se k tomuto snímku vrátit.
Ondřej Slanina
Moje Noc kostelů 2016 v Praze
Pro putování Noci kostelů jsme si s kamarády zvolili trasu z Hradčan na Malou Stranu a Staré Město a povedlo se nám za necelých 6 hodin absolvovat návštěvu hned 13 pražských kostelů.
Ondřej Slanina
Pinakotéka: Ženíškův obraz Oldřich a Božena
Vynikající český malíř František Ženíšek namaloval obraz sebevědomý, stejně jako on sám a právem patří mezi nejcenější domácí plátna devatenáctého století.
Ondřej Slanina
Pinakotéka: Hudečkovo Do prostoru
Z jedné noční procházky na Letné vzešlo obdivuhodné vzepjetí surrealismu v českém umění v díle tehdy dvacátníka Františka Hudečka.
Ondřej Slanina
Slavná světová klasika: Profesionál
Slavný francouzský snímek s hvězdným "Bebelem" a mistrovskou kompozicí Ennia Morriconeho, který nejenže vystoupí za pár dnů v Praze, ale ještě si zřejmě letos dojde pro Oskara za hudbu, co nahrál s pražskými muzikanty.
Ondřej Slanina
Pinakotéka: Géricaultův Prám Medúsy
Jeden z nejvýznamnějších představitelů francouzského romantismu Theodor Géricault namaloval obraz Prám Medúsy, který dodnes spolehlivě vyděsí.
Ondřej Slanina
Chrám svatého Mikuláše na Malé Straně
Dominanta Prahy a jeden z nejkrásnějších kostelů, který snese srovnání s tím nejlepším ze světové architektury klame tělem, vešla by se do něj totiž s přehledem i Petřínská rozhledna.
Ondřej Slanina
Pinakotéka: Dürerova Růžencová slavnost
Málokterý obraz upoutá na první pohled diváka v umění nesečtělého jako právě Růžencová slavnost Albrechta Dürera, perla českých galerijních sbírek.
Ondřej Slanina
Pinakotéka: Raffaelova Sixtinská Madona
Nádherně namalovaný obraz s líbeznou Madonou a malým Ježíškem s dvojicí roztomilých andílků se díky kýčovým produktům stal pro mnohé také kýčem, ale skutečný obraz tyto myšlenky okamžitě přebije.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 148
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2274x
Seznam rubrik
- Dějiny filmu
- Dějiny výtvarného umění
- Ohlasy českého umění v cizině
- Historický bulvár
- Recenze
- Osobní
- Nezařazené