Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Barokní frejíř Václav Vavřinec Reiner

1. 12. 2016 13:12:08
Jeden z nejlepších freskařů, postrach pražských hostinců a pouličních bitek, ovšem pochopitelně mistr českého vrcholného baroka a talentovaný obchodník. V dnešním blogu si ho představíme.

Václav Vavřinec Reiner se narodil v roce 1689 do umělecké rodiny v sousedním Bavorsku. Jeho děda byl stavitel Martin Reiner, který byl v pražském zednickém cechu a přijímal církevní zakázky, otec sochař a řezbář a strýc schopný obchodník s uměním. Od chlapeckých let byl tedy obklopen pestrou paletou možností, čemu se v umění dále věnovat. Podle hodnověrných svědectví se znal s Brandlem, Halbaxem a Liškou, z nichž každý ho ovlivnil v něčem jiném. Lze ale poměrně logicky vystopovat, od kterého si osvojil umění fresky a od koho směřoval také ke krajinářství.

Reiner zřejmě ve vandrovním věku v raných dvacetinách podnikl studijní cesty po Itálii, ale to není tak úplně jisté. Možná se do Itálie stejně jako Brandl nepodíval. Inspiraci v italských mistrech však bezpochyby získal. Co ale víme je, že měl Reiner, stejně jako ostatní členové jeho rodiny pověst bitkaře z mokré čtvrti. Po Praze bylo jeho frejířství proslulé a dokonce se vžila i dobová poznámka místních:,,Bacha, Reinerové jdou.“ I Václav Vavřinec neměl nikdy k uštědření rány daleko a občas posilněn pivem tasil, což vedlo k řadě problémů a uklidňování situací. Často si pražští církevní hodnostáři oddychli, když mohl geniální malířský mistr odjet mimo Prahu, kde prý byl naopak pohodové povahy.

Reinerovi první zkušenosti jsou spjaty s valdštejnským Duchcovem a cisterciáckým klášterem v Oseku, kde připravoval Valdštejnskou portrétní galerii, maloval četné skicy, zdokonaloval svou specializaci monumentální oltářní obraz a pochopitelně si osvojoval i své nejvýše hodnocené umění – fresku. Jeho krajinářské schopnosti příliš docenit nemůžeme, protože ačkoli známe jejich náměty ve valdštejnských soupisech majetku, dochováno je toho zoufale málo.

Od roku 1721 pracoval pro broumovský klášter, a to na oltářních obrazech. Smlouvu na těchto šest obrazů, které měly stát 1300 zlatých r., s ním uzavřel jménem opatovým sám architekt a stavebník Kilián Ignác Dientzenhofer, dne 30. 11. Měl namalovat tato díla - Ukřižovaný Kristus a pod ním stojící Bolestná Matka (s glórií) - roj andílčích hlaviček a jednoho andílka, snášejícího se z oblaků do koruny palmy, Marie a Josef vedoucí Dítě (oba s krajinou), Rozeslání apoštolů (Mt 10, 5n.; Mk 6, 7n.; L9) - na třetím oltáři pouze mučedníci, jako ,,primarius" Václav, po něm ve významovém pořadí Vít, Vojtěch, Jan Nepomucký, Zikmund, Ludmila a pět bratří. Zatímco Brandl měl na Břevnově velké problémy s Ukřižováním a P.M. Bolestnou, Reiner žádný konflikt Broumově neměl.

Dále pracoval na zámku Rožmberku, v pražském Klementinu, v kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě a hlavně v nedalekém křížovnickém kostele Sv. Františka na Starém Městě. Zatímco se za Reinerovu mistrovskou výmalbu kopuli snesla na jeho hlavu kritika, tak měl mocného zastánce v Petru Brandlovi, který se za výsledek postavil, zvláště když Reinerovi tuto práci dohodil on sám, když ji předtím odmítl realizovat.

Reiner se totuo freskou proslavil i za hranicemi. Získal zakázku v dolnorakouské kartouze v Gamingu a později také ve Wroclavi.

Reiner v roce 1728 získal zakázku do kostela V Lehnickém poli, ve kterém porazil i slavného Kosmas Damiána Asama, ale přiznejme si to, že to bylo i tím, že nabídl nižší cenu. Na druhou stranu kdyby jeho díla nebyly kvalitní, jistě by neporazil v branži tolik uznávaného Asama, malíře pro prestižní řády v Praze nebo Mnichově. I tak cena nebyla zrovna nízká, za dva obrazy si řekl 800 zlatých.

Velmí zajímavou a originální freskou je jeho výmalba kopule kostela Sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech.

S přibývajícími lety jsou Reinerovy fresky polidštěnější a uhlazenější, ale nikdy nepřestávají fascinovat neustálou touhou po hledání nových cest. Proměnlivost jeho repertoáru podle mnohých nemá obdoby v celé barokní Evropě.

Reiner byl bezesporu workoholikem a jeho skon přišel těsně po dokončení práce fresek v kostele Sv. Kateřiny na Novém Městě. Příčina smrti byla choroba ledvin, která jistě nepřišla ze dne na den a způsobil ji pobyt v chladných kostelech, kde na lešení strávil podstatnou část života. Psal se rok 1743.

PS: Upřednostněte vlastní pohled na Reinerovo mistrovství nad fotografiemi, které i při současné technice nemohou nahradit lidské oko.

Autor: Ondřej Slanina | čtvrtek 1.12.2016 13:12 | karma článku: 14.03 | přečteno: 270x

Další články blogera

Ondřej Slanina

Kauza Obnova Mariánského sloupu v Praze

Minulý týden se na pražském Magistrátě projednávaly dvě petice vyjadřující stanovisko k obnovení raně barokního Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.

20.9.2017 v 10:55 | Karma článku: 16.30 | Přečteno: 358 | Diskuse

Ondřej Slanina

Ovlivňují recenze filmové tržby? Známe odpověď!

Je to věčné téma. Producenti mají pocit, že díky špatným recenzím trpí jejich hospodářské výsledky a recenzenti mají pocit, že pokud film uráží jejich umělecké cítění, bude urážet cítění všech. Tady jsou výsledky aktuální studie.

14.9.2017 v 14:56 | Karma článku: 9.12 | Přečteno: 372 | Diskuse

Ondřej Slanina

Spadnou nám památky na hlavu?

Minulý týden neprošla Sněmovnou vládní novela o Památkové péči a jelikož se k tomu nikdo nevyjádřil, dovolte mi můj názor na tuto záležitost.

17.7.2017 v 12:03 | Karma článku: 13.01 | Přečteno: 619 | Diskuse

Ondřej Slanina

Cesta do Benátek kolem roku 1600

Možná jste si také někdy položili otázku, jak se vlastně cestovalo v minulosti? Dnes sedneme do autobusu s cestovní kanceláří nebo do auta a jedeme, ale naši předci to měli samozřejmě složitější.

14.5.2017 v 9:52 | Karma článku: 10.45 | Přečteno: 215 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Je dobré znát svou historii, aneb před 334 lety byla Evropa zachráněna před Turky

Před 334 lety byla Evropa zachráněna před Turky. Více než 130 tisíc Osmanů a jejich spojenců tehdy obléhalo Vídeň. Pokud by padla, otevřela by se Turkům cesta dál do střední Evropy.

21.9.2017 v 13:27 | Karma článku: 21.83 | Přečteno: 457 |

Karel Sýkora

Zygmunt Bauman – Všichni žijeme v Utopii

Zygmunt Bauman byl polský sociolog světového věhlasu. Narodil se 19.listopadu 1925 v Poznani, od roku 1971 však žil ve Velké Británii.

21.9.2017 v 6:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 58 |

Ondřej Slanina

Kauza Obnova Mariánského sloupu v Praze

Minulý týden se na pražském Magistrátě projednávaly dvě petice vyjadřující stanovisko k obnovení raně barokního Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.

20.9.2017 v 10:55 | Karma článku: 16.30 | Přečteno: 358 | Diskuse

Jiri Borovy

Rick a Morty

V pátek byla další česká premiéra. Televize Prima Comedy Central, tj. TV Prima, zahájila vysílání nového seriálu pro dospělé.

20.9.2017 v 9:36 | Karma článku: 6.36 | Přečteno: 216 | Diskuse

Karel Sýkora

Garou – Ton Premier Regard

Pierre Garand, vystupující pod pseudonymem Garou je kanadský zpěvák s výrazným „chraplavým“ hlasem, který je u nás známý hlavně jako představitel role Quasimoda z francouzského muzikálu Notre-Dame de Paris.

20.9.2017 v 5:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 |
Počet článků 148 Celková karma 12.81 Průměrná čtenost 2083

Historik umění, publicista, filmař, organizátor a spisovatel. Jsem autor knih Česká animovaná klasika (2016), Slavná česká filmová klasika (2013), Výkladový slovník exotických materiálů používaných v uměleckém řemesle (2012) a Slavná světová filmová klasika (2011). Filmové knihy si můžete objednat v distribuci Kosmasu. Na jaře 2018 vychází má kniha Ota Hofman: Poutník světem fantazie o scenáristovi a spisovateli Otu Hofmanovi. Provozuji Opravdový filmový prostor na webové adrese Realfilm.cz a Opravdu umělecký prostor na webu Realarts.cz. Dokončuji svou beletristickou prvotinu Pražský antikvář, jejíž první kapitolu si přečtěte na tomto odkazu - http://www.realarts.cz/?p=1729. V roce 2017 půjde do kin celovečerní film BARDI, jehož jsem autorem. Baví mě objevovat nové věci a podělit se o ně s ostatními.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.