Ondřej Slanina

Moje Noc kostelů 2016 v Praze

13. 06. 2016 9:20:30
Pro putování Noci kostelů jsme si s kamarády zvolili trasu z Hradčan na Malou Stranu a Staré Město a povedlo se nám za necelých 6 hodin absolvovat návštěvu hned 13 pražských kostelů.

Zastavení první

Sv. Jan Nepomucký – Praha, Hradčany

Architekt: Killián Ignác Dienzenhofer (jeho první dokončená církevní stavba)

Sv. Jan Nepomucký byl svatořečený 1729, ale se stavbou se započalo již o 9 let dříve. Kostel byl slavnostně otevřen právě s kanonizací. Kostel má centrální půdorys osmiúhelníku a tradičně plasticky profilované průčelí. Hlavní atrakcí je pak vynikající nástropní malba od Václava Vavřince Reinera (1727 – 1728), která doplňuje architekturu o fiktivní kupoli s lucernou.

Dnes kostel slouží armádě a na Noci kostelů v něm bylo možno hovořit s vojenským kaplanem.

Loreta_small

Zastavení druhé

Loreta

Architekt: Kryštof a Kilián Dienzenhoferové

Hlavní myšlenkou Lorety je kopie Svaté chýše v italském Loretu, tedy domku kde měl navštívit archanděl Gabriel Pannu Marii, aby jí zvěstoval narození Ježíše Krista. Tato stavba iniciovala vznik podobných Loret po celé Evropě, v Česku je jich padesát! Poutní areál byl budován od roku 1626 do roku 1724 a obsahuje klenotnici s nádhernými kusy, kaple, ambity, kašny a zejména zvonkohru s klaviaturou, která umožňuje hrát jakoukoli melodii.

Dnes slouží muzeum jako vyhledávané turistické místo a během Noci kostelů v ní probíhal koncert na zvonkohru.

Zastavení třetí

Kostel sv. Benedikta

původně farní kostel Hradčan, dodnes sloužící místním obyvatelům, poprvé zmíněný v roce 1353. Později byl několikrát přestavován, v roce 1626 při něm byl vybudován klášter barnabitů, který byl r. 1792 věnován klášteru bosých karmelitánek, usazených původně u kostela sv. Josefa.

V kostele je uchováváno neporušené tělo (přirozená mumie) ctihodné Marie Elekt od Ježíše, zakladatelky a první převorky pražských bosých karmelitek. V kostele se slouží mše ve francouzštině a angličtině.

_small

Zastavení čtvrté

Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha

Nejvýznamnější sakrální stavbě v celé zemi se chci určitě věnovat samostatně. Hlavní kostel, který se stavěl celé tisíciletí oplývá nepřeberným množstvím zajímavostí a legend.

Během Noci kostelů byla přístupná věž a dalo se projít celým kostelem bez omezení.

Zastavení páté

Kostel Panny Marie u Kajetánů (Ustavičné pomoci)

Architekt: Jean Baptiste Mathey a Jan Blažej Santini Aichl

Původně theatinský (kajetánský) klášterní kostel je po většinu roku zavřený, přesto patří k mimořádným pražským sakrálním stavbám. Podílela se na něm dvojice význačných architektů. J. B. Mathey stavbu zahájil v roce 1691 podle svého projektu, který dokončoval v letech 1707-1711 J.B.Santini průčelím, plastickými římsami, vyvýšeným štítem a hlavně naprosto nečekaným prvem – římským termálním oknem! Na výzdobě kostela se podíleli M. V. Jäckel (plastiky hlavního oltáře), J.O.Mayer (ostatní sochy) a malíři F. X. palko nebo M. V. Halbax.

Kostel jsem sice nenašel v brožuře Noci kostelů, ale byl otevřený, z čehož jsem měl velkou radost. V současnosti patří premonstrátskému řádu, který ho uchránil před divokými podnikatelskými projekty.

Malostranské_náměstí,_kostel_svatého_Mikuláše_od_jihozápadu

Zastavení šesté

Chrám svatého Mikuláše na Malé Straně

Architekt: Kryštof a Kilián Dienzenhoferové

Kostelu jsme věnoval tento celý samostatný článek.

width="590px"https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1512969
Autor: Ludek, vlastni dilo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1512969

Zastavení sedmé

Chrám svatého Tomáše na Malé Straně

Architekt: Kilián Ignác Dienzenhofer

Nejstarší zpráva o kostele na tomto místě se datuje do roku 1229. Původně byl postavený a užívaný benediktiny z opatství sv. Markéty z Břevnova. V roce 1285 byla na příkaz Václava II. nově příchozími augustiniánskými bratry tato kaple s vedlejším pozemkem přebudována na kostel s přilehlým klášterem. Celý komplex byl dvakrát zničen během husitských válek (1420–1437). Protože v té době většina farních kostelů v Praze přešla buď k husitům nebo utrakvistům, byl kostel sv. Tomáše vyhlášen farním kostelem římskokatolického společenství. V období 1526–1637 byl královským kostelem. Převor kláštera pro hlavní oltář objednal dva obrazy od P.P.Rubense – Umučení sv. Tomáše a Oslavení sv. Augustina (dnes oba v Národní galerii). V letech 1726-1731 byl kostel barokizován K.I. Dienzenhoferem.

V tomto krásném kostele byla velice vydařená neformální atmosféra, v ambitu kláštera se čepovalo klášterní pivo a byla možnost koupit si i víno nebo párek v rohlíku.

sv. josef Ms

Zastavení osmé

Kostel svatého Josefa v Josefské ulici

Architekt: Abraham Paris

Kostel byl vystavěn 1687 -1691 pro řád karmelitek a o jeho autorství se celé roky vedly rozsáhlé diskuse. Již několik je však již pevně připisován nepříliš známému mladému římskému architektovi Abrahamu Parisovi, který do fasády kostela promítl pro Prahu ojedinělé znaky nizozemského baroka. Na fasádě je znak císaře Leopolda I., který kostelu položil v Praze základní kámen. V interiéru jsou krásné malby Petra Brandla.

Během noci se mohli návštěvníci podívat i do sakristie, kde jsme se dozvěděli, že se právě v tomto kostele slouží mše za současné politiky, včetně pana prezidenta. Tak doufejme, že se to nějak aktivně projeví.

PMPod řetězem MS_small

Zastavení deváté

Kostel Panny Marie pod řetězem

Tento kostel je vlastně jen kněžiště původně zamýšleného velkého chrámu. Johanity přivedl do Čech král Vladislav II. ve 12. stol. Do r. 1182 vybudovali románskou baziliku Panny Marie, trojlodní s příčnou lodí, v místech dnešního nádvoří. V polovině 13. století byla komenda obehnána hradbami s věžemi a ovládala jižní přístup k Juditině mostu, zatímco ze severní strany k němu přiléhal taktéž hradebně opevněný areál biskupského dvora. Postup přestavby velikostí nevyhovujícího chrámu v období gotiky nelze spolehlivě datovat. Zřejmě začala v 1. polovině 14. století. Kněžiště muselo stát už v r. 1378, kdy bylo jedním z míst, kde bylo vystaveno tělo zemřelého Karla IV. Do husitských válek byly vybudovány věže a parléřovský portikus a započata stavba lodi a proto zbourána část románské baziliky. R. 1420 byl kostel vypálen husity, znovu byl opravován po požáru v r. 1503. Různé úpravy a opravy probíhaly od 2. polovině 16. století, před polovinou 17. století raně barokní obnovu zahájil Carlo Lurago. V barokním interiéru zaujme jednak vynikající štuková výzdoba, ale zejména krásný oltářní obraz Karla Škréty znázorňující bitvu u Lepanta, kdy křesťanské vojsko porazilo mnohem silnější tureckou flotilu.


Zastavení desáté

Kostel svatého Františka

Architekt: Jean Baptiste Mathey

Předchůdce dnešního kostela - kostel sv. Ducha zde po roce 1252 vybudoval spolu se špitálem a konventem křížovníků s červenou hvězdou. V roce 1378 byl při požáru konventu kostel sv. Ducha poškozen, ale po opravách vydržel až do výstavby kostela sv. Františka z Assisi v 17. století. Kostel je centrální stavba s oltářem na severní straně a s mohutnou kupolí na tamburu nad lodí. Je to první velká kupole římského typu v pražském panoramatu. Nástěnné malby v lodi, mj. fresku Posledního soudu na kupoli, zhotovil Václav Vavřinec Reiner, fresky v kněžišti Jan Kryštof Liška.

Je docela zajímavé, že jeden oblouk Juditina mostu zůstal zachován v podzemí kláštera.

Zastavení jedenácté

Kostel svatého Salvátora

Architekt: Carlo Lurago

Kostel byl postaven na základech gotického dominikánského chrámu sv. Klimenta. Stavbu prováděli po řadu let Carlo Lurago a Francesco Caratti. V letech 1578-1581 byly položeny základy, poté vzniklo kněžiště a příčná loď. Na začátku 17. století byla vybudována celá trojloď a mramorový portál. Kostel dostal vestavěné empory a štukovou výzdobu. Výstavbu řídil Carlo Lurago. Na konci 40. let 17. století byla nad svatyní vystavěna kopule, zdobená štuky Jana Jiřího Bendla. Věže kostela byly upraveny a navýšeny v roce 1714 zřejmě architektem Františkem Maximiliánem Kaňkou.

Zastavení dvanácté

Kostel svatého Mikuláše

Architekt: Kilián Ignác Dienzenhofer

Dnešní kostel byl postaven na místě vyhořelého gotického farního kostela, který je zmiňován k roku 1273. Kostel sv. Mikuláše tvořil protiváhu kostelu Matky Boží před Týnem stojícímu diagonálně přes Staroměstské náměstí a až do asanace v 19. stol. byl začleněn do benediktýnského kláštera založeným v r. 1635. Ti k němu přistavěli kvadraturu kláštera. Mezi lety 1732 a 1735 byl podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera zbudován dnešní kostel jako osmiúhelný centrální prostor na principu kříže.

Zastavení třinácté

Chrám Panny Marie před Týnem

Původně románský, poté raně gotický kostel byl radikálně přestavěn v poslední třetině 14. a na počátku 15. století. Vrchní část věží a výrazný průčelní štít mezi nimi ozdobený jehlanci a korunovaný gotickým kamenným křížem byly dokončeny až v druhé polovině 15. a počátkem 16. století. Výška věží, z nichž jižní je viditelně širší, je 80 m. Jsou tak po věžích katedrály nejvyšší v Praze.

Autor: Ondřej Slanina | karma: 14.18 | přečteno: 493 ×
Poslední články autora