Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chrám svatého Mikuláše na Malé Straně

20. 01. 2016 19:17:18
Dominanta Prahy a jeden z nejkrásnějších kostelů, který snese srovnání s tím nejlepším ze světové architektury klame tělem, vešla by se do něj totiž s přehledem i Petřínská rozhledna.

Chrám sv. Mikuláše na Malostranském náměstí vybudovali Jezuité a provází ho řada půvabných příběhů. Jezuité již jednu důležitou stavbu vybudovali, jak asi správně tušíte, bylo to Klementinum na druhém břehu Vltavy na Starém městě pražském. Jestliže Staré město bylo baštou česky hovořící enklávy, pak za řekou se už od dob Karla IV. usazovali přátelé cizinci, kteří se vždy v Praze těšili výsostného postavení, jež dovedli náležitě ocenit.

Krásně o tom spravuje mladý muž Pierre Bergeron, jenž byl na diplomatické misi Francie a z velmi dlouhé čekací doby na audienci u dvora Rudolfa II. velmi barvitě, avšak věrně popsal život na Malé straně. Jezuité se vždy usazovali na prominentních místech a své smýšlení vyjadřovali i architektonickým stylem. Není veřejným tajemstvím, že fasáda Klementina do Křížovnické ulice byla v Římě přijata se zděšením. Jezuité říkali, že ta zdobnost a maskarony připomínají zámek a nikoli duchovní sídlo. Architekt Orsi se tak zalekl, že by přišel o důvěru jezuitského řádu, že když dostal objednávku na postavení další jezuitské architektury profesního domu jezuitského řádu (dnes MATFYZ), na pozemku bývalého gotického farního kostela stejného zasvěcení, začal se řídit řádovými pravidly snad až příliš. Na Malostranském náměstí totiž najednou vyrostla ohromná krabice a udivení Pražané tehdy říkali, že stavba vypadá jakoby tam šel obr a zapomněl si tam kufr. Co by asi barokní Pražané teprve říkali na funkcionalismus!

Výstavba se opravdu vlekla a důvodů k tomu byla celá řada. Kromě toho, že v zemi řádila cizí vojska a nemilosrdně plenila, tak jistě ani v dobách míru nebylo snadné najít natolik schopného architekta a hlavně urbanistu, který by se dostavby zodpovědně ujal. Těmi pravými se nakonec ukázali otec a syn Dientzenhoferové. Stavební podnikatelé s několikagenerační tradicí a kořeny ve Waldsassenu. Byli to právě oni, kteří jezuity i malostranskou obec přesvědčili, že aby se vyřešila Orsiho „krabice“ bude se potřeba pořádně rozmáchnout a dodržet měřítko. A ukázalo se, že to bylo řešení nejen správné, ale pro budoucnost a tvář Prahy naprosto zásadní.

Loď s průčelím postavil v letech 1704–11 Kryštof Dientzenhofer, kněžiště s kopulí v letech 1737–52 Kilián Ignác Dientzenhofer a věž zvonice v letech 1751–56 upravil další architekt z významného stavitelského rodu Anselmo Lurago, který s nimi byl rovněž v příbuzenském vztahu. Svatý Mikuláš na Malé straně je bezesporu jednou z nejvýznamnějších barokních památek Evropy a bývá nazýván nejkrásnější stavbou českého baroka a nejkrásnějším kostelem na sever od Alp.

Rozměry stavby jsou úctyhodné. Půdorys stavby je o rozměrech 40×60 m a třicetimetrová hlavní loď stojí na 15 metrů hlubokých základech! Obě chrámové věže, věž zvonice i kopule s věžičkou jsou vysoké 79 metrů, takže 64 metrů vysoká Petřínská rozhledna by se do ní vešla s naprostým přehledem. Mimochodem výhled z věže na krajinu Prahy s typickými červenými střechami je úchvatný. A další rozměry jsou také dechberoucí. Průměr měděným plechem kryté kupole je 20 metrů, výška kopule dosahuje uvnitř bezmála 50 metrů a je tak nejvyšším pražským interiérem!

Kopule chrámu je v důmyslně promyšlené optické a panoramatické vazbě s Parléřovou částí katedrály sv. Víta, západní průčelí s plastikami církevních otců tvoří rovněž ideovou jednotu se sochařskou výzdobou Karlova mostu, stejně jako s kostelem svatého Salvátora na Starém městě. Právě v krajinném pohledu je stavba chrámu i barevné řešení zelenavé kopule, kterou zahraniční návštěvníci popisují v cestopisech jako smaragdovou, chrám svatého Mikuláše jedinečným monumentem.

Na konci 19. století byl chrám renovován Josefem Mockerem a Kamilem Hilbertem, stavební úpravy probíhaly i v padesátých letech minulého století a poslední velká rekonstrukce proběhla v letech 1984–89. Od roku 1995 je chrám sv. Mikuláše národní kulturní památkou

Autor: Ondřej Slanina | středa 20.1.2016 19:17 | karma článku: 13.75 | přečteno: 424x

Další články blogera

Ondřej Slanina

Kauza Obnova Mariánského sloupu v Praze

Minulý týden se na pražském Magistrátě projednávaly dvě petice vyjadřující stanovisko k obnovení raně barokního Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.

20.9.2017 v 10:55 | Karma článku: 16.30 | Přečteno: 358 | Diskuse

Ondřej Slanina

Ovlivňují recenze filmové tržby? Známe odpověď!

Je to věčné téma. Producenti mají pocit, že díky špatným recenzím trpí jejich hospodářské výsledky a recenzenti mají pocit, že pokud film uráží jejich umělecké cítění, bude urážet cítění všech. Tady jsou výsledky aktuální studie.

14.9.2017 v 14:56 | Karma článku: 9.12 | Přečteno: 372 | Diskuse

Ondřej Slanina

Spadnou nám památky na hlavu?

Minulý týden neprošla Sněmovnou vládní novela o Památkové péči a jelikož se k tomu nikdo nevyjádřil, dovolte mi můj názor na tuto záležitost.

17.7.2017 v 12:03 | Karma článku: 13.01 | Přečteno: 619 | Diskuse

Ondřej Slanina

Cesta do Benátek kolem roku 1600

Možná jste si také někdy položili otázku, jak se vlastně cestovalo v minulosti? Dnes sedneme do autobusu s cestovní kanceláří nebo do auta a jedeme, ale naši předci to měli samozřejmě složitější.

14.5.2017 v 9:52 | Karma článku: 10.45 | Přečteno: 215 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Je dobré znát svou historii, aneb před 334 lety byla Evropa zachráněna před Turky

Před 334 lety byla Evropa zachráněna před Turky. Více než 130 tisíc Osmanů a jejich spojenců tehdy obléhalo Vídeň. Pokud by padla, otevřela by se Turkům cesta dál do střední Evropy.

21.9.2017 v 13:27 | Karma článku: 21.83 | Přečteno: 457 |

Karel Sýkora

Zygmunt Bauman – Všichni žijeme v Utopii

Zygmunt Bauman byl polský sociolog světového věhlasu. Narodil se 19.listopadu 1925 v Poznani, od roku 1971 však žil ve Velké Británii.

21.9.2017 v 6:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 58 |

Ondřej Slanina

Kauza Obnova Mariánského sloupu v Praze

Minulý týden se na pražském Magistrátě projednávaly dvě petice vyjadřující stanovisko k obnovení raně barokního Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.

20.9.2017 v 10:55 | Karma článku: 16.30 | Přečteno: 358 | Diskuse

Jiri Borovy

Rick a Morty

V pátek byla další česká premiéra. Televize Prima Comedy Central, tj. TV Prima, zahájila vysílání nového seriálu pro dospělé.

20.9.2017 v 9:36 | Karma článku: 6.36 | Přečteno: 216 | Diskuse

Karel Sýkora

Garou – Ton Premier Regard

Pierre Garand, vystupující pod pseudonymem Garou je kanadský zpěvák s výrazným „chraplavým“ hlasem, který je u nás známý hlavně jako představitel role Quasimoda z francouzského muzikálu Notre-Dame de Paris.

20.9.2017 v 5:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 |
Počet článků 148 Celková karma 12.81 Průměrná čtenost 2083

Historik umění, publicista, filmař, organizátor a spisovatel. Jsem autor knih Česká animovaná klasika (2016), Slavná česká filmová klasika (2013), Výkladový slovník exotických materiálů používaných v uměleckém řemesle (2012) a Slavná světová filmová klasika (2011). Filmové knihy si můžete objednat v distribuci Kosmasu. Na jaře 2018 vychází má kniha Ota Hofman: Poutník světem fantazie o scenáristovi a spisovateli Otu Hofmanovi. Provozuji Opravdový filmový prostor na webové adrese Realfilm.cz a Opravdu umělecký prostor na webu Realarts.cz. Dokončuji svou beletristickou prvotinu Pražský antikvář, jejíž první kapitolu si přečtěte na tomto odkazu - http://www.realarts.cz/?p=1729. V roce 2017 půjde do kin celovečerní film BARDI, jehož jsem autorem. Baví mě objevovat nové věci a podělit se o ně s ostatními.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.