Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pinakotéka: Dürerova Růžencová slavnost

12. 01. 2016 15:47:57
Málokterý obraz upoutá na první pohled diváka v umění nesečtělého jako právě Růžencová slavnost Albrechta Dürera, perla českých galerijních sbírek.

Do sbírek Národní galerie se Růžencová slavnost dostala akvizicí v roce 1934, ale pohyb obrazu je docela zajímavý. O tom ale později. Původní provenience je kostel San Bartolomeo v Benátkách. Němečtí kupci v Benátkách si obraz objednali za 110 rýnských zlatých, což byla pro Dürera nabídka, která by jemu i rodině významně vylepšila životní standard. Na cestu do Benátek si musel půjčit od kurfiřta Friedricha Moudrého a radního Vilibalda Pirkheimera a aby se o půjčku nebáli, vzkázal jim:“Mám totiž Němcům namalovat desku, za kterou mi dají 110 rýnských zlatých, z čehož neutratím než pět zlatých. Desku si ještě do osmi dnů připravím bělobou a škrabkou. Po tom na nich chci hned začít malovat. Musí totiž, dá-li Bůh, stát měsíc po velikonocích na oltáři. Doufám, že Bůh dá a všechny ty peníze ušetřím. Z nich vám chci zaplatit.“

Albrecht Dürer, renesanční umělec v tom nejlepším slova smyslu žil a tvořil v svobodném říšském městě Norimberku. Růžencovou slavnost namaloval během svého druhého pobytu v Benátkách v roce 1506 a právě znalost tamější kompozice a koloritu tuto malbu výrazně inspirovala, zejména pak znalost rukopisu benátského mistra Giovanniho Belliniho, který ho pozval do své dílny a Dürera naprosto okouzlil. Věhlasný malíř s Dürerem hovořil jako rovný s rovným a seznámil ho se svou tvorbou, Dürer navíc zjistil, že jím milovaný malíř Andrea Mantegna je Belliniho zeť.

Růžencová slavnost je olej na topolovém dřevě a má rozměry 161,5 x 192 cm. Obraz je značen na listu, který drží Dürer v rukou, malíř se na obrazu totiž sám zpodobnil: Exegit quinque / mestri spatio Albertus / Dürer Germanus / M. D. VI. / AD

Dürer nechtěl malovat obraz, tak jak by se slušelo na malíře na sever od Alp, naopak chtěl svou Madonu namalovat ve stylu těch nejkrásnějších italských, zároveň však chtěl dodržet tradici objednavatelů obrazu, tedy norimberským a augsburským pánům. Ve fialovém taláru, tak klečí na zemi zakladatel bankovního domu Jakob Fugger a v bledě modrém plášti jeho bratr Ulrich s manželkou Veronikou. Za Ulrichem klečí v černém šatu zakladatel fundace kostela Jeroným Augsburský. Před Madonou jsou zpodobněni také nejvyšší představitelé světské a církevní moci, papež Julius II. a císař Maxmilián. Všichni jsou věnčeni růžovými věnci. Za Madonou stojí svatý Dominik, tedy zakladatel růžencového kultu, jak věnčí kardinála Girardiho.

Vpravo jsou dvě skupiny pozorovatelů, samotný malíř Albrecht Dürer držící list se signaturou a učený Konrád Peutinger. Krajina s výjevem však ani zdaleka nepřipomíná krajinu italskou a i architektura je ryze německá, stejně jako Madona je plavovlaská kráska v modrém šatě a andílci se růžolí s buclatými tvářičkami a věnečky v ručičkách.

Dürer však ani zdaleka nebyl trpěn benátskými malíři, během malování na něj přišla hned čtveřice udání a nakonec musel zaplatit do cechovní pokladnice 4 zlaté, zato, že ve městě provozuje cechovní řemeslo. A po prvotních výsměších, že umí jen rytiny, poslal 8. září dopis panu Pirkheimerovi:“I o tom vězte, že moje deska praví, že by dala dukát za to, kdybyste ji viděl. Je opravdu krásná a pěkně vybarvená...Umlčel jsem teď i malíře, kteří říkali, že se vyznám v rytí, ale při malování neumím pracovat s barvami.“

Po namalování zakázky je Dürerovi nabídnut plat 200 dukátů ročně, pokud zůstane v Benátkách a bude tam malovat, jenže Dürer je zodpovědný, vrátí se domů, aby zaplatil dluhy, postaral se o dílnu i manželku.

Obraz z Benátek koupil do císařských sbírek Rudolf II., ostatně na obraze je zpodobněn jeho milovaný otec. Později v roce 1663 obraz restauroval malíř Karel Škréta a za vlády Josefa II. obraz zažil nejděsivější potupu, když byl prodáván v trapné dražbě za vyvolávací cenu 1 zlatý. Obraz byl vydražen profesorem Ehemanem za 1 zlatý a 18 krejcarů, protože byl velmi poškozen. Od něj pak obraz koupili strahovští premonstráti, kteří obraz nechali restaurovat v Litoměřicích. Tamější restaurátor Grus však obraz hrubě znehodnotil, když chybějící části domaloval podle tehdejšího vkusu a po akvizici do Národní galerie proběhla výrazně pietnější oprava hodná velikosti tohoto skvostného díla. Poslední restaurování díla proběhlo v roce 2010.

Autor: Ondřej Slanina | úterý 12.1.2016 15:47 | karma článku: 14.02 | přečteno: 292x

Další články blogera

Ondřej Slanina

Kauza Obnova Mariánského sloupu v Praze

Minulý týden se na pražském Magistrátě projednávaly dvě petice vyjadřující stanovisko k obnovení raně barokního Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.

20.9.2017 v 10:55 | Karma článku: 16.30 | Přečteno: 358 | Diskuse

Ondřej Slanina

Ovlivňují recenze filmové tržby? Známe odpověď!

Je to věčné téma. Producenti mají pocit, že díky špatným recenzím trpí jejich hospodářské výsledky a recenzenti mají pocit, že pokud film uráží jejich umělecké cítění, bude urážet cítění všech. Tady jsou výsledky aktuální studie.

14.9.2017 v 14:56 | Karma článku: 9.12 | Přečteno: 372 | Diskuse

Ondřej Slanina

Spadnou nám památky na hlavu?

Minulý týden neprošla Sněmovnou vládní novela o Památkové péči a jelikož se k tomu nikdo nevyjádřil, dovolte mi můj názor na tuto záležitost.

17.7.2017 v 12:03 | Karma článku: 13.01 | Přečteno: 619 | Diskuse

Ondřej Slanina

Cesta do Benátek kolem roku 1600

Možná jste si také někdy položili otázku, jak se vlastně cestovalo v minulosti? Dnes sedneme do autobusu s cestovní kanceláří nebo do auta a jedeme, ale naši předci to měli samozřejmě složitější.

14.5.2017 v 9:52 | Karma článku: 10.45 | Přečteno: 215 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Je dobré znát svou historii, aneb před 334 lety byla Evropa zachráněna před Turky

Před 334 lety byla Evropa zachráněna před Turky. Více než 130 tisíc Osmanů a jejich spojenců tehdy obléhalo Vídeň. Pokud by padla, otevřela by se Turkům cesta dál do střední Evropy.

21.9.2017 v 13:27 | Karma článku: 21.83 | Přečteno: 457 |

Karel Sýkora

Zygmunt Bauman – Všichni žijeme v Utopii

Zygmunt Bauman byl polský sociolog světového věhlasu. Narodil se 19.listopadu 1925 v Poznani, od roku 1971 však žil ve Velké Británii.

21.9.2017 v 6:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 58 |

Ondřej Slanina

Kauza Obnova Mariánského sloupu v Praze

Minulý týden se na pražském Magistrátě projednávaly dvě petice vyjadřující stanovisko k obnovení raně barokního Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.

20.9.2017 v 10:55 | Karma článku: 16.30 | Přečteno: 358 | Diskuse

Jiri Borovy

Rick a Morty

V pátek byla další česká premiéra. Televize Prima Comedy Central, tj. TV Prima, zahájila vysílání nového seriálu pro dospělé.

20.9.2017 v 9:36 | Karma článku: 6.36 | Přečteno: 216 | Diskuse

Karel Sýkora

Garou – Ton Premier Regard

Pierre Garand, vystupující pod pseudonymem Garou je kanadský zpěvák s výrazným „chraplavým“ hlasem, který je u nás známý hlavně jako představitel role Quasimoda z francouzského muzikálu Notre-Dame de Paris.

20.9.2017 v 5:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 |
Počet článků 148 Celková karma 12.81 Průměrná čtenost 2083

Historik umění, publicista, filmař, organizátor a spisovatel. Jsem autor knih Česká animovaná klasika (2016), Slavná česká filmová klasika (2013), Výkladový slovník exotických materiálů používaných v uměleckém řemesle (2012) a Slavná světová filmová klasika (2011). Filmové knihy si můžete objednat v distribuci Kosmasu. Na jaře 2018 vychází má kniha Ota Hofman: Poutník světem fantazie o scenáristovi a spisovateli Otu Hofmanovi. Provozuji Opravdový filmový prostor na webové adrese Realfilm.cz a Opravdu umělecký prostor na webu Realarts.cz. Dokončuji svou beletristickou prvotinu Pražský antikvář, jejíž první kapitolu si přečtěte na tomto odkazu - http://www.realarts.cz/?p=1729. V roce 2017 půjde do kin celovečerní film BARDI, jehož jsem autorem. Baví mě objevovat nové věci a podělit se o ně s ostatními.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.