Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pinakotéka: Dürerova Růžencová slavnost

12. 01. 2016 15:47:57
Málokterý obraz upoutá na první pohled diváka v umění nesečtělého jako právě Růžencová slavnost Albrechta Dürera, perla českých galerijních sbírek.

Do sbírek Národní galerie se Růžencová slavnost dostala akvizicí v roce 1934, ale pohyb obrazu je docela zajímavý. O tom ale později. Původní provenience je kostel San Bartolomeo v Benátkách. Němečtí kupci v Benátkách si obraz objednali za 110 rýnských zlatých, což byla pro Dürera nabídka, která by jemu i rodině významně vylepšila životní standard. Na cestu do Benátek si musel půjčit od kurfiřta Friedricha Moudrého a radního Vilibalda Pirkheimera a aby se o půjčku nebáli, vzkázal jim:“Mám totiž Němcům namalovat desku, za kterou mi dají 110 rýnských zlatých, z čehož neutratím než pět zlatých. Desku si ještě do osmi dnů připravím bělobou a škrabkou. Po tom na nich chci hned začít malovat. Musí totiž, dá-li Bůh, stát měsíc po velikonocích na oltáři. Doufám, že Bůh dá a všechny ty peníze ušetřím. Z nich vám chci zaplatit.“

Albrecht Dürer, renesanční umělec v tom nejlepším slova smyslu žil a tvořil v svobodném říšském městě Norimberku. Růžencovou slavnost namaloval během svého druhého pobytu v Benátkách v roce 1506 a právě znalost tamější kompozice a koloritu tuto malbu výrazně inspirovala, zejména pak znalost rukopisu benátského mistra Giovanniho Belliniho, který ho pozval do své dílny a Dürera naprosto okouzlil. Věhlasný malíř s Dürerem hovořil jako rovný s rovným a seznámil ho se svou tvorbou, Dürer navíc zjistil, že jím milovaný malíř Andrea Mantegna je Belliniho zeť.

Růžencová slavnost je olej na topolovém dřevě a má rozměry 161,5 x 192 cm. Obraz je značen na listu, který drží Dürer v rukou, malíř se na obrazu totiž sám zpodobnil: Exegit quinque / mestri spatio Albertus / Dürer Germanus / M. D. VI. / AD

Dürer nechtěl malovat obraz, tak jak by se slušelo na malíře na sever od Alp, naopak chtěl svou Madonu namalovat ve stylu těch nejkrásnějších italských, zároveň však chtěl dodržet tradici objednavatelů obrazu, tedy norimberským a augsburským pánům. Ve fialovém taláru, tak klečí na zemi zakladatel bankovního domu Jakob Fugger a v bledě modrém plášti jeho bratr Ulrich s manželkou Veronikou. Za Ulrichem klečí v černém šatu zakladatel fundace kostela Jeroným Augsburský. Před Madonou jsou zpodobněni také nejvyšší představitelé světské a církevní moci, papež Julius II. a císař Maxmilián. Všichni jsou věnčeni růžovými věnci. Za Madonou stojí svatý Dominik, tedy zakladatel růžencového kultu, jak věnčí kardinála Girardiho.

Vpravo jsou dvě skupiny pozorovatelů, samotný malíř Albrecht Dürer držící list se signaturou a učený Konrád Peutinger. Krajina s výjevem však ani zdaleka nepřipomíná krajinu italskou a i architektura je ryze německá, stejně jako Madona je plavovlaská kráska v modrém šatě a andílci se růžolí s buclatými tvářičkami a věnečky v ručičkách.

Dürer však ani zdaleka nebyl trpěn benátskými malíři, během malování na něj přišla hned čtveřice udání a nakonec musel zaplatit do cechovní pokladnice 4 zlaté, zato, že ve městě provozuje cechovní řemeslo. A po prvotních výsměších, že umí jen rytiny, poslal 8. září dopis panu Pirkheimerovi:“I o tom vězte, že moje deska praví, že by dala dukát za to, kdybyste ji viděl. Je opravdu krásná a pěkně vybarvená...Umlčel jsem teď i malíře, kteří říkali, že se vyznám v rytí, ale při malování neumím pracovat s barvami.“

Po namalování zakázky je Dürerovi nabídnut plat 200 dukátů ročně, pokud zůstane v Benátkách a bude tam malovat, jenže Dürer je zodpovědný, vrátí se domů, aby zaplatil dluhy, postaral se o dílnu i manželku.

Obraz z Benátek koupil do císařských sbírek Rudolf II., ostatně na obraze je zpodobněn jeho milovaný otec. Později v roce 1663 obraz restauroval malíř Karel Škréta a za vlády Josefa II. obraz zažil nejděsivější potupu, když byl prodáván v trapné dražbě za vyvolávací cenu 1 zlatý. Obraz byl vydražen profesorem Ehemanem za 1 zlatý a 18 krejcarů, protože byl velmi poškozen. Od něj pak obraz koupili strahovští premonstráti, kteří obraz nechali restaurovat v Litoměřicích. Tamější restaurátor Grus však obraz hrubě znehodnotil, když chybějící části domaloval podle tehdejšího vkusu a po akvizici do Národní galerie proběhla výrazně pietnější oprava hodná velikosti tohoto skvostného díla. Poslední restaurování díla proběhlo v roce 2010.

Autor: Ondřej Slanina | úterý 12.1.2016 15:47 | karma článku: 14.02 | přečteno: 286x

Další články blogera

Ondřej Slanina

Spadnou nám památky na hlavu?

Minulý týden neprošla Sněmovnou vládní novela o Památkové péči a jelikož se k tomu nikdo nevyjádřil, dovolte mi můj názor na tuto záležitost.

17.7.2017 v 12:03 | Karma článku: 12.99 | Přečteno: 598 | Diskuse

Ondřej Slanina

Cesta do Benátek kolem roku 1600

Možná jste si také někdy položili otázku, jak se vlastně cestovalo v minulosti? Dnes sedneme do autobusu s cestovní kanceláří nebo do auta a jedeme, ale naši předci to měli samozřejmě složitější.

14.5.2017 v 9:52 | Karma článku: 10.09 | Přečteno: 184 | Diskuse

Ondřej Slanina

Dejte mi týden a vyhraji Českého lva nebo Oskara

Aktuální kauza kolem Masaryka dokazuje, že novináři a někteří Akademici mají hodně krátkou paměť, takže osvětleme trochu legendární pravidlo o týdenním promítání.

8.3.2017 v 11:10 | Karma článku: 13.84 | Přečteno: 3052 | Diskuse

Ondřej Slanina

Světová filmová klasika: Vlasy

V dnešní světové klasice se podíváme na legendární muzikál Vlasy, kterým se rád připojuji k přáním oslavenci Miloši Formanovi!

20.2.2017 v 12:39 | Karma článku: 11.62 | Přečteno: 326 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Pet Shop Boys – Being Boring

Pet Shop Boys je britská hudební skupina. Tvoří ji Neil Francis Tennant a Christopher Sean Lowe. Neil se věnuje především textům a zpěvu, Chris skládání hudby.

26.7.2017 v 5:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 13 |

Jan Matuška

Miloš Zeman recenzuje knihy - Díl první: Ústava České republiky

Moji milí občané, tedy vy, co jste mne volili. Už několikrát a opakovaně jsem byl svědkem toho, jak novinářská žumpa a Sörösem placená lumpenkavárna nařkli mé voliče z primitivnosti a nevzdělanosti.

25.7.2017 v 17:37 | Karma článku: 11.97 | Přečteno: 248 | Diskuse

Karel Sýkora

Plastický chirurg na dovolené... :-)

Miroslav Kemel je český karikaturista a písničkář. Živí se tvorbou kreslených vtipů. První vtip mu otiskli v deníku Práce v roce 1987, v roce 1989 publikoval v Dikobrazu.

25.7.2017 v 17:28 | Karma článku: 5.33 | Přečteno: 126 |

Jiří Borový

S07E02: Stormborn - 40 %

Tak jsem včera čekal na osmou hodinu, abych se podíval jako ostatní normální lidé, kteří neponocují, na další díl seriálu Hra o trůny.

25.7.2017 v 9:21 | Karma článku: 6.59 | Přečteno: 269 | Diskuse

Dana Emingerová

Klavír? Nutit nebo nenutit děti hrát?

Věřte tomu nebo ne, ale po čtvrtstoletí pauzy jsem propadla klavíru. Dokonce se doma o něj pereme. Tedy já a mí tři synové... Ovšem i u nás to zpočátku vypadlo, že hudební výchova dopadne bledě a bude se opakovat rodinná historie.

25.7.2017 v 9:09 | Karma článku: 16.32 | Přečteno: 284 | Diskuse
Počet článků 146 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2097

Historik umění, publicista, filmař, organizátor a spisovatel. Jsem autor knih Česká animovaná klasika (2016), Slavná česká filmová klasika (2013), Výkladový slovník exotických materiálů používaných v uměleckém řemesle (2012) a Slavná světová filmová klasika (2011). Filmové knihy si můžete objednat v distribuci Kosmasu. Provozuji Opravdový filmový prostor na webové adrese Realfilm.cz a Opravdu umělecký prostor na webu Realarts.cz. V roce 2017 půjde do kin celovečerní film BARDI, jehož jsem autorem.Baví mě objevovat nové věci a podělit se o ně s ostatními. Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.