Slavná světová klasika: Les Diaboliques
Pokud ho totiž náhodou minete, nikdo neví, co se odehraje během vašeho odchodu na jiný svět. Smrt totiž nemusí být definitivní, ostatně přesvědčte se sami.
Vítejte na soukromé internátní škole, kde intriky a pomluvy jsou stejně špinavé a zapáchající jako školní bazén. Manželka sadistického ředitele Michella (Paul Meurisse) Christina (Véra Clouzot) je slabá na srdce a její manžel si je toho patřičně vědom. Od rána do večera jí tyranizuje podlými útoky a cíleně z ní dělá slabomyslnou submisivní trosku. Christina se spřátelí s jeho bývalou milenkou Nicole (Simone Signoret), která je stejně tak protřelá životem, jak je patrné z jejího zevnějšku. Obě ženy si rády zanadávají na Paula, který neváhá žákům servírovat smradlavé ryby a svou despotickou a neurvalou povahou děsit všechny ve svém okolí.
Obě ženy se tak odhodlají k promyšlenému chladnokrevnému kroku. Christina, která celou instituci financuje, se rozhodne za vydatné podpory Nicole, Michella opustit a odjet s ní pryč. Z penzionu pak manželovi zavolá, že může zapomenout na její dobrodiní. Paul, chudý jak kostelní myš, prodá svůj oblíbený slovník, aby měl na jízdenku a jede se s manželkou usmířit. Jenže je příliš pozdě. Ženy ho utopí ve vaně. Svůj důkladný plán pak završí, když jeho mrtvé tělo převezou zpátky do školy, kam se obě po činu vrátí a hodí ho na dno smradlavého bazénu. Po pár dnech je však polije smrtelná hrůza, když jeden z žáků řekne, že hovořil s ředitelem. Jenže ten je přece na dně bazénu, nebo ne?
Režisér geniálního thrilleru Mzda strachu Henri-Georges Clouzot má v tomto filmu ještě větší pomník, než ve svém mistrovsky vymyšleném snímku o převozu extra výbušného nákladu nitroglycerinu s Yvesem Montandem. Film Les Diaboliques byl totiž ve své době tak obrovský hit, že se dokonce novináři posmívali Alfredu Hitchcockovi, že mu sebral korunku mistra filmového napětí. Mistra to tak nahněvalo, že se okamžitě spojil s autory knižní předlohy, aby mu také napsali nějaký strašidelný příběh a bylo z toho Vertigo. Alespoň tak zní legenda. Ve skutečnosti to bylo tak, že když autoři knižní předlohy zjistili, že práva na jejich knihu Les Diaboliques chtěl koupit Hitchcock, napsali Zpět z říše mrtvých, který nabídli rovnou Paramountu a ten práva pro Hitchcocka koupil. Mimochodem oba pánové napsali podle stejného úspěšného konceptu knih hned několik. Ale vraťme se k francouzské klasice.
Ve filmu je několik památných momentů, které se staly častými citacemi. Robert Zemeckis si s žánrovým vrcholem převzatého z tohoto filmu – vanou, vyhrával v duchařině Pod povrchem s Harrisonem Fordem a Michelle Pfeiffer, Jeremiah Chechick natočil remake filmu se Sharon Stone a Isabelle Adjani a inspiraci nalezneme i v horroru Hush, Hush Sweet Charlotte režiséra Roberta Aldriche nebo v thrilleru René Clementa s názvem La maison sous les arbres v hlavních rolích s Faye Dunaway a Frankem Langellou. Momenty filmu však nemohou přebít jeden z objektivně nejnapínavějších filmových konců v dějinách kinematografie. Závěr je opravdu mistrovský.
Les Diaboliques je film, který však nemá jen geniální závěr, ale funguje po celou dobu svého trvání. Napětí a hrůzu dokáže na diváka přenést i ze zdánlivě obyčejných scén jako večeře mezi přáteli. Postavy nejsou jen nahodile načrtnuté, jak bývá občas v žánru zvykem, ale motivace jejich činů prochází vývojem až k překvapivým vyústěním, která se nesluší prozrazovat dopředu. Závěrečný dovětek pak jistě pobaví spikleneckým mrknutím na diváka.
Les Diaboliques
Francie 1955, režie: Henri-Georges Clouzot, scénář: Henri-Georges Clouzot, Jerome Geronimi, Fréderic Grendel, René Masson podle románu Celle qui n´etait plus pierra Boilleaua a Thomase Narcejaca, kamera: Armand Thirand, hudba: George van Parys, hrají: Simone Signoret, Véra Clouzot, Paul Meurisse, Charles Vanel, Jean Brochard
114 minut, 1.37:1, 35 mm, černobílý
Ondřej Slanina
Kauza Obnova Mariánského sloupu v Praze
Minulý týden se na pražském Magistrátě projednávaly dvě petice vyjadřující stanovisko k obnovení raně barokního Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.
Ondřej Slanina
Ovlivňují recenze filmové tržby? Známe odpověď!
Je to věčné téma. Producenti mají pocit, že díky špatným recenzím trpí jejich hospodářské výsledky a recenzenti mají pocit, že pokud film uráží jejich umělecké cítění, bude urážet cítění všech. Tady jsou výsledky aktuální studie.
Ondřej Slanina
Spadnou nám památky na hlavu?
Minulý týden neprošla Sněmovnou vládní novela o Památkové péči a jelikož se k tomu nikdo nevyjádřil, dovolte mi můj názor na tuto záležitost.
Ondřej Slanina
Cesta do Benátek kolem roku 1600
Možná jste si také někdy položili otázku, jak se vlastně cestovalo v minulosti? Dnes sedneme do autobusu s cestovní kanceláří nebo do auta a jedeme, ale naši předci to měli samozřejmě složitější.
Ondřej Slanina
Dejte mi týden a vyhraji Českého lva nebo Oskara
Aktuální kauza kolem Masaryka dokazuje, že novináři a někteří Akademici mají hodně krátkou paměť, takže osvětleme trochu legendární pravidlo o týdenním promítání.
Ondřej Slanina
Světová filmová klasika: Vlasy
V dnešní světové klasice se podíváme na legendární muzikál Vlasy, kterým se rád připojuji k přáním oslavenci Miloši Formanovi!
Ondřej Slanina
Nejúspěšnější americké filmy za totality v československých kinech
Pro mladší čtenáře podotýkám, že před rokem 1989 vládl v naší zemi totalitní režim, který zakazoval hraní většiny filmů západní produkce. Občas se ale udělala výjimka a hrál se i nějaký film americký, zde jsou ty nejúspěšnější!
Ondřej Slanina
Co dělají zajímaví filmaři když nefilmují
Filmy sice trvají 90 minut, ale jejich příprava a realizace zabere často celé roky. A co dělají filmaři mezi tím, posviťme si na možná málo známé skutečnosti vašich oblíbenců.
Ondřej Slanina
Barokní frejíř Václav Vavřinec Reiner
Jeden z nejlepších freskařů, postrach pražských hostinců a pouličních bitek, ovšem pochopitelně mistr českého vrcholného baroka a talentovaný obchodník. V dnešním blogu si ho představíme.
Ondřej Slanina
Barokní bouřlivák Petr Brandl
Malíř ctností a neřestí, bezesporu kontroverzní osobnost, ale zároveň geniální umělec s frejířstvím v povaze a zálibou v luxusních kočárech. V dnešním blogu si ho představíme.
Ondřej Slanina
Světová filmová klasika: Dvanáct rozhněvaných mužů
Je žhavé léto a dvanáct porotců má rozhodnout o vině muže obviněného z otcovraždy. Jedenácti porotcům je jasné, že je vinen, až na nevěřícího Tomáše porotce č. 8, tak začíná jeden z nejslavnějších filmů všech dob.
Ondřej Slanina
Vrátit se do lesů nebo konzumovat BigMaca, Tohle je náš svět jde do kin
Tohle je náš svět představuje hrdinu utíkajícího před zkaženou civilizací a má velké plusy zejména ve výborném castingu a zvláště Viggo Mortensenovi v roli, za kterou pokud nebude nominovaný na Oskara skouknu Troškovy Babovřesky.
Ondřej Slanina
Klenoty českého filmu: Ikarie XB1
NFA zdigitalizoval Ikarii XB1 a prestižní MFF v Cannes snímek zařadil do Cannes Classics, zítra jde film v obnovené premiéře do kin, což chápu jako příležitost se k tomuto snímku vrátit.
Ondřej Slanina
Moje Noc kostelů 2016 v Praze
Pro putování Noci kostelů jsme si s kamarády zvolili trasu z Hradčan na Malou Stranu a Staré Město a povedlo se nám za necelých 6 hodin absolvovat návštěvu hned 13 pražských kostelů.
Ondřej Slanina
Pinakotéka: Ženíškův obraz Oldřich a Božena
Vynikající český malíř František Ženíšek namaloval obraz sebevědomý, stejně jako on sám a právem patří mezi nejcenější domácí plátna devatenáctého století.
Ondřej Slanina
Pinakotéka: Hudečkovo Do prostoru
Z jedné noční procházky na Letné vzešlo obdivuhodné vzepjetí surrealismu v českém umění v díle tehdy dvacátníka Františka Hudečka.
Ondřej Slanina
Slavná světová klasika: Profesionál
Slavný francouzský snímek s hvězdným "Bebelem" a mistrovskou kompozicí Ennia Morriconeho, který nejenže vystoupí za pár dnů v Praze, ale ještě si zřejmě letos dojde pro Oskara za hudbu, co nahrál s pražskými muzikanty.
Ondřej Slanina
Pinakotéka: Géricaultův Prám Medúsy
Jeden z nejvýznamnějších představitelů francouzského romantismu Theodor Géricault namaloval obraz Prám Medúsy, který dodnes spolehlivě vyděsí.
Ondřej Slanina
Chrám svatého Mikuláše na Malé Straně
Dominanta Prahy a jeden z nejkrásnějších kostelů, který snese srovnání s tím nejlepším ze světové architektury klame tělem, vešla by se do něj totiž s přehledem i Petřínská rozhledna.
Ondřej Slanina
Pinakotéka: Dürerova Růžencová slavnost
Málokterý obraz upoutá na první pohled diváka v umění nesečtělého jako právě Růžencová slavnost Albrechta Dürera, perla českých galerijních sbírek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 148
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2274x
Seznam rubrik
- Dějiny filmu
- Dějiny výtvarného umění
- Ohlasy českého umění v cizině
- Historický bulvár
- Recenze
- Osobní
- Nezařazené