O extrémních tragédiích spojených s filmy
Italský básník, výtvarník a kontroverzní režisér Pier Paolo Pasolini přišel díky svému poslednímu a prokazatelně otřesnému filmu Saló aneb 120 dní Sodomy z roku 1975, který se objevuje dodnes v programech českých filmových klubů o život z rukou šílenců. Film byl natolik skandální, že Pasoliniho prohlášení o jeho režijní tvorbě, která se měla obrátit k Bibli skončila jeho předčasnou násilnou smrtí. Smrt nebyla dodnes objasněna. Odsouzen byl pouze jeden z útočníků, kteří Pasoliniho nejdříve znásilnili a poté ho usmýkali k smrti za autem u fotbalového hřiště v Ostii.
Jestli se dá o některých filmech říci, že vedly k vlně násilí ve společnosti pak je to jednoznačně teenagerská vyvražďovačka Vřískot, jejíž česká mutace s Ivetou Bartošovou se blíží do limitované distribuce. Z vlastní zkušenosti si pamatuji případ jedné známé z Liberce, jejíž kamarád telefonoval nějaké dívce přesně jako ve filmu a pak jí ohrožoval nožem. Druhým, dle mého soudu prokazatelně násilným snímkem, je film Mechanický pomeranč Stanleyho Kubricka, který některé mentálně slabší jedince navedl, aby spustili vlnu násilí ve Velké Británii. Traduje se, že Kubrick film stáhl z kin, právě z tohoto důvodu, ale pravda je mnohem jednodušší. Ve skutečnosti šlo o peníze, protože jako producent nedostal vyplacenou adekvátní sumu. Soud pak vyhrál a film se pak opět v Británii bez potíží hrál. Nicméně vlna násilí Kubrickovi podle jeho přátel lhostejná nebyla.
Jeffrey Dahmer nebo-li ,,Kanibal z Milwaukee“ byl velmi extrémní případ světové kriminalistiky a o ovlivnění filmem můžeme hovořit spíše nepřímo, ale ignorovat ho nelze. Dahmer byl následně častým inspiračním zdrojem pro filmaře. Dahmer své oběti pojídal a prováděl na nich řadu ohavností a následně se ukázalo, že si často pouštěl film Vymítač ďábla – The Exorcist. Jeho případ je velmi medializován, takže si bližší informace o něm můžete snadno najít přes ,,vševědoucí“ vyhledávače.
Podívejme se ale i na odvrácenou stránku filmařů ve světě mediálního humbuku. Obě profese se potřebují, ale někdy je to hodně na hraně. Legendární producent Robert Evans (série Kmotr, Čínská čtvrť) produkoval snímek Cotton Club (premiéra 1985). Rozjel ohromnou produkci ve snaze zachránit vlastní upadající kariéru a vrátit se jako vítěz. Jenže chtěl to až moc. Natáčení se začalo protahovat, investoři byli čím dál nervóznější a novináři film začali ve článcích bouřlivě hanit. Film sice nedopadl až tak zle, ale byl to gigantický propadák a investora snímku někdo chladnokrevně zastřelil. FBI poměrně rychle obvinila Evanse. Pravomocně odsouzení byli skuteční aktéři až v roce 1991 a Evans mezi nimi opravdu nefiguroval. Stálo ho to filmovou kariéru na velmi dlouhá léta. Je ovšem pravda, že i z takového megaprůšvihu se Evans vyhrabal a natočil ještě pár úspěšných titulů.
Velké problémy měl ovšem Oliver Stone. Ten podle scénáře Quentina Tarantina, který ovšem přepsal k nepoznání, natočil film Takoví normální zabijáci. Film začíná svižně a vtipně, hýří nápady, ale pak se zvrtne v brutální moralitu, která má s realitou pramálo společného. Z mého pohledu je snímek uměleckým i invenčním propadákem a skutečnost, že se dva osmnáctiletí sjetí mladí lidé podle filmu inspirovali k vraždě dvou lidí vedla k mediálně ostře sledovanému procesu trvajícím 6 let. V tomto procesu proti sobě stanuly dvě další zajímavé skupiny potřebující film, a to režisér Oliver Stone a scenárista – právník John Grisham. Grisham nařknul Stonea, že jeho film nezodpovědně navedl mladé lidi k nesmyslnému vraždění, které pojal jako zábavu. Stone nahonec u soudu obstál na základě známého prvního dodatku ústavy, který mimochodem ve Stoneově produkci obhajoval Miloš Forman ve filmu Lid versus Larry Flynt o stejnojmenném pornomagnátovi.
Během páteční noci došlo k strašné tragédii osamělého střelce, který obrátil zbraň proti lidem v kině na projekci velmi očekávaného snímku Dark Knight Rises. Zasáhl podle amerických úřadů 71 lidí, z nichž 12 lidí zraněním podlehlo.
Těžko mohu vynášet nějaké jednoznačné soudy. Násilí ve filmech prokazatelně je a zcela určitě podle mého soudu diváky ovlivňuje, ale do jaké míry to skutečně nevím. Uvedené příklady však považuji za extrémní.
Ondřej Slanina
Kauza Obnova Mariánského sloupu v Praze
Minulý týden se na pražském Magistrátě projednávaly dvě petice vyjadřující stanovisko k obnovení raně barokního Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.
Ondřej Slanina
Ovlivňují recenze filmové tržby? Známe odpověď!
Je to věčné téma. Producenti mají pocit, že díky špatným recenzím trpí jejich hospodářské výsledky a recenzenti mají pocit, že pokud film uráží jejich umělecké cítění, bude urážet cítění všech. Tady jsou výsledky aktuální studie.
Ondřej Slanina
Spadnou nám památky na hlavu?
Minulý týden neprošla Sněmovnou vládní novela o Památkové péči a jelikož se k tomu nikdo nevyjádřil, dovolte mi můj názor na tuto záležitost.
Ondřej Slanina
Cesta do Benátek kolem roku 1600
Možná jste si také někdy položili otázku, jak se vlastně cestovalo v minulosti? Dnes sedneme do autobusu s cestovní kanceláří nebo do auta a jedeme, ale naši předci to měli samozřejmě složitější.
Ondřej Slanina
Dejte mi týden a vyhraji Českého lva nebo Oskara
Aktuální kauza kolem Masaryka dokazuje, že novináři a někteří Akademici mají hodně krátkou paměť, takže osvětleme trochu legendární pravidlo o týdenním promítání.
Ondřej Slanina
Světová filmová klasika: Vlasy
V dnešní světové klasice se podíváme na legendární muzikál Vlasy, kterým se rád připojuji k přáním oslavenci Miloši Formanovi!
Ondřej Slanina
Nejúspěšnější americké filmy za totality v československých kinech
Pro mladší čtenáře podotýkám, že před rokem 1989 vládl v naší zemi totalitní režim, který zakazoval hraní většiny filmů západní produkce. Občas se ale udělala výjimka a hrál se i nějaký film americký, zde jsou ty nejúspěšnější!
Ondřej Slanina
Co dělají zajímaví filmaři když nefilmují
Filmy sice trvají 90 minut, ale jejich příprava a realizace zabere často celé roky. A co dělají filmaři mezi tím, posviťme si na možná málo známé skutečnosti vašich oblíbenců.
Ondřej Slanina
Barokní frejíř Václav Vavřinec Reiner
Jeden z nejlepších freskařů, postrach pražských hostinců a pouličních bitek, ovšem pochopitelně mistr českého vrcholného baroka a talentovaný obchodník. V dnešním blogu si ho představíme.
Ondřej Slanina
Barokní bouřlivák Petr Brandl
Malíř ctností a neřestí, bezesporu kontroverzní osobnost, ale zároveň geniální umělec s frejířstvím v povaze a zálibou v luxusních kočárech. V dnešním blogu si ho představíme.
Ondřej Slanina
Světová filmová klasika: Dvanáct rozhněvaných mužů
Je žhavé léto a dvanáct porotců má rozhodnout o vině muže obviněného z otcovraždy. Jedenácti porotcům je jasné, že je vinen, až na nevěřícího Tomáše porotce č. 8, tak začíná jeden z nejslavnějších filmů všech dob.
Ondřej Slanina
Vrátit se do lesů nebo konzumovat BigMaca, Tohle je náš svět jde do kin
Tohle je náš svět představuje hrdinu utíkajícího před zkaženou civilizací a má velké plusy zejména ve výborném castingu a zvláště Viggo Mortensenovi v roli, za kterou pokud nebude nominovaný na Oskara skouknu Troškovy Babovřesky.
Ondřej Slanina
Klenoty českého filmu: Ikarie XB1
NFA zdigitalizoval Ikarii XB1 a prestižní MFF v Cannes snímek zařadil do Cannes Classics, zítra jde film v obnovené premiéře do kin, což chápu jako příležitost se k tomuto snímku vrátit.
Ondřej Slanina
Moje Noc kostelů 2016 v Praze
Pro putování Noci kostelů jsme si s kamarády zvolili trasu z Hradčan na Malou Stranu a Staré Město a povedlo se nám za necelých 6 hodin absolvovat návštěvu hned 13 pražských kostelů.
Ondřej Slanina
Pinakotéka: Ženíškův obraz Oldřich a Božena
Vynikající český malíř František Ženíšek namaloval obraz sebevědomý, stejně jako on sám a právem patří mezi nejcenější domácí plátna devatenáctého století.
Ondřej Slanina
Pinakotéka: Hudečkovo Do prostoru
Z jedné noční procházky na Letné vzešlo obdivuhodné vzepjetí surrealismu v českém umění v díle tehdy dvacátníka Františka Hudečka.
Ondřej Slanina
Slavná světová klasika: Profesionál
Slavný francouzský snímek s hvězdným "Bebelem" a mistrovskou kompozicí Ennia Morriconeho, který nejenže vystoupí za pár dnů v Praze, ale ještě si zřejmě letos dojde pro Oskara za hudbu, co nahrál s pražskými muzikanty.
Ondřej Slanina
Pinakotéka: Géricaultův Prám Medúsy
Jeden z nejvýznamnějších představitelů francouzského romantismu Theodor Géricault namaloval obraz Prám Medúsy, který dodnes spolehlivě vyděsí.
Ondřej Slanina
Chrám svatého Mikuláše na Malé Straně
Dominanta Prahy a jeden z nejkrásnějších kostelů, který snese srovnání s tím nejlepším ze světové architektury klame tělem, vešla by se do něj totiž s přehledem i Petřínská rozhledna.
Ondřej Slanina
Pinakotéka: Dürerova Růžencová slavnost
Málokterý obraz upoutá na první pohled diváka v umění nesečtělého jako právě Růžencová slavnost Albrechta Dürera, perla českých galerijních sbírek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 148
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2274x
Seznam rubrik
- Dějiny filmu
- Dějiny výtvarného umění
- Ohlasy českého umění v cizině
- Historický bulvár
- Recenze
- Osobní
- Nezařazené