Prometheus patří do mytologie Vetřelce, ale obstojí i jako solitér

   Do kin zítra vstupuje jeden z nejočekávanějších filmů roku Prometheus Ridleyho Scotta a jaký je? 

Charlize Theron na nebezpečné planetěBontonfilm

   Prométhea známe dobře ještě ze školních lavic, protože je nepřehlédnutelnou postavou řeckých bájí a pověstí. Prometheus byl titán, který lidem přinesl oheň a naučil je ho používat. Přinesl i řadu dalších dobrých věcí, které náležely bohům na Olympu. To se ovšem bohům pranic nelíbilo a potkal ho krutý trest. Byl přikován bohem Héfaistem na skálu. Každé ráno pak přiletěl mocný orel a vyklovl mu kus jater, který mu do druhého dne ovšem narostl, aby mohl trest pokračovat. A nyní k filmu.

Humanoid vysokého vzrůstu a silné postavy se blíží k ohromnému vodopádu. Na obloze se objevuje disk a během chvíle je na zemi kovová nádoba s podivným obsahem. Humanoid jí vypije a látka ho doslova rozpustí. Jeho mrtvé tělo padá z vodopádu a přitom se rozpadá na kusy.

   Vzdálená budoucnost. V jeskyních jsou nalezeny nástěnné malby popisující šifru, která může rozluštit odvěkou otázku – odkud jsme a kam směřujeme. Existuje Bůh, nebo jsme jen darwinovským omylem.

   Na cestu, která je naprogramována na dlouhá desetiletí a řízena androidem (Michael Fassbender) milující film Lawrence z Arábie je vyslána různorodá směsice individuí. V jejím čele je pak sympatická a sebejistá věřící vědátorka Elizabeth Shaw (Noomi Rapace), její přítel nevěřící Tomáš Charlie Holloway (Logan Marshal Green) a pak je tam chladná nordická mrcha Meredith Vickers (Charlize Theron), která ovšem rozhodně nezíská miss sympatie.

   Přiznám se bez mučení, že první Vetřelec patří mezi mé absolutně nejoblíbenější filmy. Navíc jsem dostal k třicetinám sběratelskou edici Vetřelce i s director´s cut a mnohahodinovými bonusy. Scott je zkrátka prototyp klasického filmaře, který se stal za svého života legendou. Na jednu stranu utrácí stovky milionů dolarů, připravuje speciální edice a komunikuje s fanoušky a na druhou stranu vezme koště a jde zamést podlahu ve své firmě Scott Free. A to není kec.

   Film Prometheus byl původně určen pro mladé talenty z klipařské a reklamní divize jeho firmy, jenže rozpočet se dostal do takových výšek, že studio projekt zastavilo. Dlouhé preprodukční období by přišlo vniveč a Scott věděl, že pokud se projektu neujme, nedostane od studia ani cent. Jenomže k tomu, aby se ho ujal potřeboval důvod, proč ten film natočit. Tím důvodem se stala mysteriózní záhada TAJEMSTVÍ BYTÍ, kterou jako jediný prokazatelně smysluplně odhaloval Stanley Kubrick. Byl také zato náležitě odměněn.

   Scott je ovšem především vizuální filmař, mistr svého řemesla a člověk s tak čitelným filmařským rukopisem, že pro nás nachystal vizuální orgii roku. Já netvrdím, že tento film nebudou rozebírat všechny intelektuální servery studentů filmových věd a cinefilů, protože budou a jsem tomu rád, nicméně Scott zde dává jasně najevo také to, že neusnul na vavřínech. Když jsme byli minulý pátek s kamarádem kameramanem Danem Adamem na novinářské projekci, věděl jsem velmi dobře, co bude Scottovi v recenzích vytýkáno a nemýlil jsem se. Prý nepřekračuje svůj stín, s ničím novým nepřichází a i jinak tradičně potěšený Dan Adam nebyl úplně spokojený se závěrečnými obrazy filmu, ačkoli byl jinak z filmu unešený. Potíž totiž není to, že by byl Prometheus nepodařený film, on jenom není ze stejného ranku jako Vetřelec. Je to jiný žánr, jiný film, byť obsahuje jen pár společných znaků, které jsou ovšem dost podstatné a fanoušky 33 let starého filmu (neuvěřitelné, že?:-) ) zkrátka musí potěšit.

   A nyní trochu faktů. Ridley Scott poprvé točí na digitální formát, poprvé točí ve 3D, poprvé točí space operu (pardon, ale Vetřelec byl monstr horror) a přitom rekapituluje svá nejzásadnější díla. Naposledy mě překvapil v ranku velkofilmu James Cameron s Avatarem a letos se to povedlo Scottovi.

   Od úvodních záběrů vám tenhle film vezme dech. Kamera využívá každého metru fantastické sopečné krajiny na Islandu, zvuk řádně duní a záběry jsou natolik výmluvné, že nepotřebují žádný komentář. Prometheus nemá od začátku úplně jasnou hlavní postavu, ačkoli je jí definitivně Noomi Rapace, ale pokud se podíváte na jedničku Vetřelce pak Sigourney Weaver hrála první housle až od poloviny filmu. Scott má k dispozici oskarovou krásnou herečku Charlize Theron a k její a naší velké výhře, si roli doslova vyškemrala, takže některé scény dostávají náboj ryze hereckými prostředky a na to u Scotta zvyklí opravdu nejsme. Herecky je film velmi silný, ale při vší úctě k zúčastněným u mě je největší hvězdou filmu Michael Fassbender v roli androida. Noomi Rapace dostane prostor v pro mě nejzapamatovatelnější scéně v jednom přístroji. Tuto scénu ale nechci dopředu prozrazovat.

   Za sebe musím říct, že v některých scénách se postupuje docela šablonovitě, ale to je dáno také tím, že na některé akční vsuvky se toho příliš ve 3D vymyslet také nedá. Na filmu se jako výtvarník opět podílel H. R. Giger, jehož výtvarné návrhy provedené v kovu a latexu k Vetřelci neodmyslitelně patří. Vzhledem k přístupnosti filmu se však drží na uzdě, takže se žádného sexu s vetřelcem nedočkáte.

   Prometheus je podle mého soudu skvělý film, výborně jsme se u něj pobavil a přitom jsem si z kina odnesl i pár otázek k přemýšlení.

USA 2012, režie: Ridley Scott, scénář: John Spaihts, Damon Lindelof, kamera: Dariusz Wolski, hudba: Mark Streitenfeld, střih: Pietro Scalia, hrají: Noomi Rapace, Michael Fassbender, Charlize Theron, Idris Elba, Guy Pearce, Logan Marshal Green, Sean Harris

124 minut, 2.35:1, REDcode RAW, 35 a 70 mm (IMAX), barevný