Habermannův mlýn jako němý svědek křivd a strachu
Mlynář August Habermann (Mark Waschke) si právě bere svou krásnou přítelkyni Janu (Hannah Herzsprung). Za svědka jim jde jejich dobrý přítel, hajný Březina (Karel Roden). August je úspěšný podnikatel německého původu, majitel mlýnu a pily, který zaměstnává celou řadu lidí od účetního Hory (Jaromír Dulava) až po dělníky na pile (Oldřich Kaiser, Radek Holub, Martin Stránský) a Jana dobrá křesťanka vychovaná v klášteře, která vyrůstala bez rodinného zázemí. Jsme v předválečných Sudetech. Čas plyne, obchodům se daří, lidé jsou spokojení, věnují se Sokolu, popíjí pivo a chodí do práce. V malém městě s více než 300 obyvateli je vše navenek v pořádku, každý pochopitelně prožívá svá soukromá trápení a radosti, ale soužití Čechů a Němců je bezproblémové. Habermannovi brzy přivítají na světě dceru. První rána nastane s Mnichovskou dohodou, kdy každý pochopí, že se něco stane a s vyhlášením protektorátu a příjezdem místního velitele SS Kozlowskiho (Ben Becker) je jasné, že nic dobrého to nebude. Válečné události odhalí charaktery jedinců a konec války ,,spravedlivé“ sousedské vypořádání.
Každý kdo sleduje tuzemskou kinematografii dlouhodobě, o tomto projektu už ví řadu let. Natáčení však mohlo začít až při vstupu německých a rakouských partnerů. Dokončení významně podpořila TV Nova poté, kdy film ignorovala Česká televize. Pro zajímavost na filmu se podílela i produkční firma legendárního světového režiséra německého původu Wernera Herzoga.
Na počátku projektu byla skandální kniha Josefa Urbana, která mapovala skutečný příběh mlynáře Habermanna, který byl v bouřlivých dne konce války zlynčován. Předesílám, že knihu jsem nečetl. Film napsal podle této knihy scenárista Wolfgang Limmer, ale filmaři v závěru titulků uvádí, že veškeré osoby ve filmu jsou smyšlené. Taková praxe je u kontroverzních témat naprosto běžná.
K režii byl nakonec osloven Juraj Herz (Spalovač mrtvol, Petrolejové lampy, Morgiana), kterého nikdo nemůže vinit z předpojatosti, protože je Židovského původu a zažil pobyt v koncentračním táboře. Herz film uchopil podle leitmotivů své tvorby – tedy o lidském zlu obecně a zlu jedince.
Téma odsunu Němců z oblasti Sudet je dodnes nesmírně ožehavé. V naší kinematografii jsme se setkali s jeho ideologickým komunistickým popisem v 30 případech majora Zemana, které nám každý pátek připomíná TV Barrandov, v krásném smutném filmu Adelheid scenáristy Vladimíra Körnera a režiséra Františka Vláčila, seriálu Zdivočelá země nebo filmu Krev zmizelého Milana Cieslara podle scénáře Vladimíra Körnera. U filmu Habermannův mlýn jsem získal pocit, že na plátně se odehrává příběh, který je skutečným popisem událostí, tak jak se staly. O tom, že toto téma bude předmětem polemiky je více než jasné.
Rád bych vyzdvihnul kvalitu postsynchronů a především akcenty hlavních představitelů, které jsou maximálně precizní. Film má na tuzemské poměry také velmi vydařený zvuk, který je bohužel jinak tradičním nešvarem českých filmů a tvorby obecně. Právě niterné herectví Karla Rodena tak zvukaři po několika tuzemských filmech nepohřbili (Kdo třeba rozuměl Rodenovi v Tajnostech, ať se přihlásí). Právě tyto drobné nuance totiž stojí za dobrým filmem. O hudební složku se postaral náš věhlasný skladatel žijící trvale v USA Elia Cmiral, který stojí za hudbou k filmům Ronin nebo Stigmata. Hudba je ve filmu plně funkční a navozuje správnou atmosféru. Je tedy více než jasné, že film je po technické stránce naprosto bezchybný.
Film má typově velice přesně vybraný casting, Habermann je řádný árijec ála Old Shatterhand, Březina je rovný ostře řezaný lesní muž, Jana má z profilu zcela zřetelné židovské rysy a starosta se svou býčí šíjí a předstíranou dobrotou plní přesně archetypy, které bylo zapotřebí obsadit. Třešničkou na dortu je fantastický výkon Jana Hrušínského, který zde i na malém prostoru uhraje roli, u které jsem si úplně představil, že Herz měl na mysli připomenout postavu Rudolfa Hrušínského ve Spalovači mrtvol.
Habermannův mlýn je filmem přelomovým, který rozpoutá společenskou diskusi a jsem velice rád, že se toto téma dostalo v takové kvalitě na filmová plátna. V rámci letošní tuzemské tvorby je to jednoznačně film roku.
Ondřej Slanina
Kauza Obnova Mariánského sloupu v Praze
Minulý týden se na pražském Magistrátě projednávaly dvě petice vyjadřující stanovisko k obnovení raně barokního Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.
Ondřej Slanina
Ovlivňují recenze filmové tržby? Známe odpověď!
Je to věčné téma. Producenti mají pocit, že díky špatným recenzím trpí jejich hospodářské výsledky a recenzenti mají pocit, že pokud film uráží jejich umělecké cítění, bude urážet cítění všech. Tady jsou výsledky aktuální studie.
Ondřej Slanina
Spadnou nám památky na hlavu?
Minulý týden neprošla Sněmovnou vládní novela o Památkové péči a jelikož se k tomu nikdo nevyjádřil, dovolte mi můj názor na tuto záležitost.
Ondřej Slanina
Cesta do Benátek kolem roku 1600
Možná jste si také někdy položili otázku, jak se vlastně cestovalo v minulosti? Dnes sedneme do autobusu s cestovní kanceláří nebo do auta a jedeme, ale naši předci to měli samozřejmě složitější.
Ondřej Slanina
Dejte mi týden a vyhraji Českého lva nebo Oskara
Aktuální kauza kolem Masaryka dokazuje, že novináři a někteří Akademici mají hodně krátkou paměť, takže osvětleme trochu legendární pravidlo o týdenním promítání.
Ondřej Slanina
Světová filmová klasika: Vlasy
V dnešní světové klasice se podíváme na legendární muzikál Vlasy, kterým se rád připojuji k přáním oslavenci Miloši Formanovi!
Ondřej Slanina
Nejúspěšnější americké filmy za totality v československých kinech
Pro mladší čtenáře podotýkám, že před rokem 1989 vládl v naší zemi totalitní režim, který zakazoval hraní většiny filmů západní produkce. Občas se ale udělala výjimka a hrál se i nějaký film americký, zde jsou ty nejúspěšnější!
Ondřej Slanina
Co dělají zajímaví filmaři když nefilmují
Filmy sice trvají 90 minut, ale jejich příprava a realizace zabere často celé roky. A co dělají filmaři mezi tím, posviťme si na možná málo známé skutečnosti vašich oblíbenců.
Ondřej Slanina
Barokní frejíř Václav Vavřinec Reiner
Jeden z nejlepších freskařů, postrach pražských hostinců a pouličních bitek, ovšem pochopitelně mistr českého vrcholného baroka a talentovaný obchodník. V dnešním blogu si ho představíme.
Ondřej Slanina
Barokní bouřlivák Petr Brandl
Malíř ctností a neřestí, bezesporu kontroverzní osobnost, ale zároveň geniální umělec s frejířstvím v povaze a zálibou v luxusních kočárech. V dnešním blogu si ho představíme.
Ondřej Slanina
Světová filmová klasika: Dvanáct rozhněvaných mužů
Je žhavé léto a dvanáct porotců má rozhodnout o vině muže obviněného z otcovraždy. Jedenácti porotcům je jasné, že je vinen, až na nevěřícího Tomáše porotce č. 8, tak začíná jeden z nejslavnějších filmů všech dob.
Ondřej Slanina
Vrátit se do lesů nebo konzumovat BigMaca, Tohle je náš svět jde do kin
Tohle je náš svět představuje hrdinu utíkajícího před zkaženou civilizací a má velké plusy zejména ve výborném castingu a zvláště Viggo Mortensenovi v roli, za kterou pokud nebude nominovaný na Oskara skouknu Troškovy Babovřesky.
Ondřej Slanina
Klenoty českého filmu: Ikarie XB1
NFA zdigitalizoval Ikarii XB1 a prestižní MFF v Cannes snímek zařadil do Cannes Classics, zítra jde film v obnovené premiéře do kin, což chápu jako příležitost se k tomuto snímku vrátit.
Ondřej Slanina
Moje Noc kostelů 2016 v Praze
Pro putování Noci kostelů jsme si s kamarády zvolili trasu z Hradčan na Malou Stranu a Staré Město a povedlo se nám za necelých 6 hodin absolvovat návštěvu hned 13 pražských kostelů.
Ondřej Slanina
Pinakotéka: Ženíškův obraz Oldřich a Božena
Vynikající český malíř František Ženíšek namaloval obraz sebevědomý, stejně jako on sám a právem patří mezi nejcenější domácí plátna devatenáctého století.
Ondřej Slanina
Pinakotéka: Hudečkovo Do prostoru
Z jedné noční procházky na Letné vzešlo obdivuhodné vzepjetí surrealismu v českém umění v díle tehdy dvacátníka Františka Hudečka.
Ondřej Slanina
Slavná světová klasika: Profesionál
Slavný francouzský snímek s hvězdným "Bebelem" a mistrovskou kompozicí Ennia Morriconeho, který nejenže vystoupí za pár dnů v Praze, ale ještě si zřejmě letos dojde pro Oskara za hudbu, co nahrál s pražskými muzikanty.
Ondřej Slanina
Pinakotéka: Géricaultův Prám Medúsy
Jeden z nejvýznamnějších představitelů francouzského romantismu Theodor Géricault namaloval obraz Prám Medúsy, který dodnes spolehlivě vyděsí.
Ondřej Slanina
Chrám svatého Mikuláše na Malé Straně
Dominanta Prahy a jeden z nejkrásnějších kostelů, který snese srovnání s tím nejlepším ze světové architektury klame tělem, vešla by se do něj totiž s přehledem i Petřínská rozhledna.
Ondřej Slanina
Pinakotéka: Dürerova Růžencová slavnost
Málokterý obraz upoutá na první pohled diváka v umění nesečtělého jako právě Růžencová slavnost Albrechta Dürera, perla českých galerijních sbírek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 148
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2274x
Seznam rubrik
- Dějiny filmu
- Dějiny výtvarného umění
- Ohlasy českého umění v cizině
- Historický bulvár
- Recenze
- Osobní
- Nezařazené